Wuwejův zápisník

Carl Honoré: Chvála pomalosti

01.08.2013 00:43, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Carl Honoré: Chvála pomalostiZatímco z knihy Thomase Hyllanda Eriksena jsme se dozvěděli o konceptu rychlého a pomalého času, o historickém a teoretickém pozadí, Carl Honoré přistupuje k tématu naprosto prakticky.

Chceme mít skvělou kariéru a zároveň chodit na umělecké kursy, cvičit v tělocvičně, číst noviny a každou knihu ze seznamu bestsellerů, jíst v restauraci s přáteli, chodit do klubů, sportovat, hodiny se dívat na televizi, poslouchat hudbu, kupovat nejnovější módu a šikovné věci, chodit do kina, užívat si intimitu a skvělý sex s našimi partnery, dovolenou ve vzdálených lokalitách, a možná dokonce dělat trochu smysluplné dobrovolnické práce. Výsledkem je trýznivé odloučení od toho, co chceme od života a co můžeme realisticky mít, což živí pocit, že nikdy není dost času.
Takovému modelu odpovídá můj vlastní život. Mít děti obnáší spoustu práce a jediný způsob, jak přežít rodičovství, je zredukovat obsah diáře. Ale pro mě je to těžké. Já chci mít všechno. Takže místo toho, abych omezil své koníčky, vymýšlím, jak je namačkat do časového rozvrhu, který už praská ve švech. Poté, co se vytratím na jeden mimořádný tenisový zápas, strávím zbytek dne doháněním všeho ostatního. Řídím rychleji, chodím rychleji a zběžně listuji pohádkami na dobrou noc.
“ (Str. 37)

V první kapitole (Úvod: věk vzteku) naznačuje, v čem spočívá zrychlování, jaké jsou jeho kořeny. Jak na to obvykle reagujeme my, je obsahem kapitoly druhé (Dělej všechno rychleji), následuje jiný způsob reakce, totiž zpomalení (Pomalé je krásné).

A pak už to jde oblast za oblastí.

Nejprve jídlo - hnutí Pomalé jídlo založil Carlo Petrini, spisovatel, už v roce 1986. Postupně získává na popularitě, v roce 2004 otevřelo hnutí vlastní Univerzitu gastronomických věd, pomáhá malým producentům tradičních potravin, pořádá pololetní veletrh Salone del Gusto. Potěšení při vaření i u stolu je atraktivní.

Pomalá filozofie oslovila i celá města, v roce 1999 se čtyři italská města rozhodla změnit „v útočiště před vysokorychlostním šílenstvím moderního světa“ (str. 91). Snižují hluk, dopravu, zvětšují prostory se zelení, podporují místní farmáře a obchody, pěstují pohostinnost a sousedskost. Hnutí si říká Citta slow, „od roku 2003 bylo dvacet osm italských měst oficiálně jmenováno Pomalými městy a dalších dvacet šest jich pracuje na certifikaci. Dotazy také přicházejí ze zbytku Evropy, až z Austrálie a Japonska. K hnutí se už přidala dvě města v Norsku (Sokndal a Levanger) a jedno v Anglii (Ludlow) a dvě německá města (Hersbruck a Geimende Schwarzenbruck) budou brzy následovat.“ (Str. 95)

O dalších oblastech si můžete udělat představu z obsahu:

  • Jídlo: Jak se dostat rychlosti na kobylu
  • Města: Prolínání starého a nového
  • Mysl/Tělo: Mens sana i corpore sano
  • Medicína: Doktoři a pacienti
  • Sex: Pomalý milenec
  • Práce: Užitek z méně usilovné práce
  • Volno: Jak je důležité být v klidu - pletení, pomalá hudba
  • Děti: Výchova neuspěchaného dítěte
  • Hledání tempo giusto
  • Poznámky, Seznam pramenů, Poděkování

Zaujalo mě extrémně pomalé posilování a také tempo giusto v klasické hudbě, kdy je dnes prý řada skladeb hrána rychleji, než skladatel zamýšlel, ale příkladů smysluplného zpomalení je kniha plná.

V každém lidském úsilí, na které si vzpomenete, od sexu, práce a cvičení po jídlo, lékařství a urbanistický design, se daří těmto rebelantům něco nemyslitelného - vytvářejí prostor pro pomalost. A kupodivu jim to snižování rychlosti funguje. Přes našeptávání obchodníků s rychlostí, podobných věštkyni Kasandře, se ukazuje, že pomalejší často znamená hodnotnější - ať už tím myslíme lepší zdravotní stav, lepší práci, lepší obchod, lepší rodinný život, lepší výkon, lepší úpravu jídla a lepší sex.“ (Str. 20)

Pomalé hnutí ale není nic dogmatického, nechce moderní svět rušit či popírat. Říká, že spěchat se má jen tehdy, kdy je to skutečně třeba.

Přes tvrzení některých kritiků nevyzývá pomalá filosofie k tomu dělat všechno šnečím tempem. Ani to není snaha nějakých 'luddistů' (odpůrců techniky) vrhnout celou planetu zpátky do nějaké předindustriální utopie. Hnutí naopak vytvořili lidé jako já nebo vy, kteří chtějí žít lépe v rychle se měnícím moderním světě. Proto lze pomalou filosofii shrnout do jediného slova: rovnováha. Buďte rychlí, když má smysl být rychlí, a buďte pomalí, když situace vyžaduje pomalost. Snažte se žít rychlostí, které muzikanti říkají tempo giusto - v přesném tempu.“ (str. 21)

Recenze Jan Lukavec, Aleš Palán.

Kniha ukazuje, kde všude se dá zpomalit, popisuje, co se v dané oblasti už dnes děje, může sloužit jako reprezentativní přehled a zároveň návod pro čtenáře. Rozhodně doporučuji.

nakladatelství 65. pole, Praha 2012, ISBN 978-80-87506-22-6, cena 298 Kč

12345
1375310580000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online