Wu: Jak mě to napadlo? 1) Protože Kojot píše takovým pro mě únosným stylem, nevím jak to popsat. Tu lišku zbytečně nepolidšťuje a nedělá ji za každou cenu roztomilou. Je to opravdu jako by to psalo zvířecí mládě a ne jako "naše nejnovější liščí celebrita". 2) Mláďata rostou rychle a dát upozornění, až bude velká, je na nic. 3) Protože mě zrovna liščí proměněnci fascinují ještě víc než vlkodlaci, a to je co říct.
Je to náhoda, nic jiného.
Kojot: NEMĚLA by chodit na vodítku jako nevychovaný pes, jestli pod pojmem nevychovaný myslíme oba totéž. Nevychovaný pes se na vodítku škrtí, cloumá sebou, hryže vodítko, sedne si při přecházení doprostřed silnice, bere jídlo dětem v kočárku (protože nemá ani košík), plete se ostatním chodcům pod nohy apod. Liška je lovec a lovec bez kázně by nic neulovil, takže stůj, pojď a nesmíš zvládne pochopit. Nebo v nejhorším se musí nechat nosit až na místo výběhu.
Ruce? Jenom ruce? My měli do krve pokousané a poškrábané všechno, kam naše štěňata kníračů dosáhla. Bez vlněných podkolenek a uzavřené obuvi (o prázdninách) se ta smečka ani krmit nedala, natož si s nimi hrát. A s jakou radostí hryzali do už kousnutých míst. Ále - kůže se zahojí (pokud člověk není zombie :-)).
~