Paulo Coelho: Brida

A může za to ten poslední odstavec, a nebo je to dočtením knihy a chápáním jí jako celku?
~

Mirča: já také nemám potřebu analyzovat. Jenže u Coelha mě to napadá nějak spontánně... Jinak je pravda, že kdo hledá odpovědi, dostane se mu jich - a může to být klidně i z nejhorší duchovně brakové publikace. Důležité je načasování a stav adepta [úsměv].
~

Já tomu taky nerozumím a pana Descarta se už asi nezeptáme ;).
~

Tomu nerozumím. Tedy především nerozumím té dualitě duše-tělo. Není to spíš něco jako symbióza? Nebo naopak trialita duše-tělo-duch? Nebo kvadrialita duše-tělo-duch-Trh Svatý? ;-)
~

Tribun: protože pak bychom vzali do ruky břitvu páně Occama a došli k závěru, že dualita duše-tělo pozbývá smyslu - protože by stačila prostě jedna entita (člověk).

BlackCat: a co na Bridu říkáš? Já vím, že to není jeho poslední kniha, v článku jsem to psal. Pravda, trochu nesrozumitelně ("první kniha po Alchymistovi").
~

P. P. S.: Jen abyste nebyli na omylu... Brida není Coelhova poslední kniha. Jen u nás vyšla s "menším" zpožděním.
~

Já mám Coelha ráda, což na svém blogu rozhodně nezastírám. :o) Je velmi dobře, že je člověk jako on. Dává mi energii do života. Ale od jeho díla nečekám žádný vývoj. Je to prostě neměnný Coelho. No a co?

P. S.: O magii se trošku zajímám, takže i to mi nevadí.
~

A proč by se nemohly duše prostě rozmnožovat, podobně jako těla?
~

No já nevím, mně ta myšlenka s půlením duší přišla spíš humorná, než cokoliv jiného. Vlastně jsem se už přestal dušemi zaobírat, čím dál míň toho vím a čím dál míň jsem ochoten něčemu jen tak věřit...
Obávám se, že na Coelha se koukáš z jediného možného úhlu [úsměv].
~