Chodím s oblibou k Jizeře na křemeňáky a jednou nějak houby nerostly, zato jsem klidně mohla nasbírat plný zmijí. Bydlí jich tam dost, ale pokud dáváš bacha, je vše O.K. Dá se s nima i pokecat.:-)
Horší bylo, když před lety vlezla jedna a to 30.4. do kotce k haskounům. Úctyhodně s pesany obcházím místa, kde vím, že jsou a teď taková kalvárie. Než jsem tam vlítla (zmije se jen slušně vyhřívala na právě vystříkaných, navlhlých a teplých prknech),ale haskouni jsou zkrátka lovci. Dostali to oba do čenichu, vysání nepomohlo, jed byl ještě hodně silný, tak jsem do nich narvala kafe a volala na veterinu. Tam sourozenci vypadali dosti komicky, na haskouním těle-hlava mastifa. Dostali antihypnotika a antibiotika. Další dny už byli O.K., dostávali ještě kafe po lžičkách. Do konce života jsme jim říkali Zmijáci. :-)
Horší bylo, když mi známá říkala, že si přijel do Harrachova zatrénovat Němec a odjel bez dvou pejsků. Taky zmije. Člověka by napadly spíš vosy........ještě, že jsem u toho, díky jedné závistivé čubině z vedlejšího kotce, která si chtěla nalovit taky, a přivolala mě vřískotem, byla a věděla o co kráčí.
~