Egon Bondy: Invalidní sourozenci

GeoN: hmm, absolutní zodpovědnost se nám tak nějak obrátila v absolutní nezodpovědnost. Nikdo za nic nemůže, nikdo se za nic nepostaví, nic není pravda...
~

GeoNe, to je ale děsný, to se fakt intelektuálové hrabou pořád dokola v postmoderním blátíčku?

"Myšlení přirozeného světa" je bomba už samotným názvem [mrknutí].
~

GeoNe, díky za doplnění. Jo, metafyzika je fakt nutkavá záležitost [úsměv].
Možná blbá otázka, ale nemůžu ji nepoložit - co je špičkou v evropském a světovém myšlení dnes?
~

GeoNe, to určitě málo není.
Co se týče Tvého mýlení se, nějak si nevzpomínám, že by ses v něčem co jsi někde napsal, mýlil a pokud to tak zpočátku vypadalo, nakonec se ukázalo, že jsem to tak úplně nepochopil [smích].
Marxistický brontosaurus - já to neumím posoudit; myslíš, že tedy uvažoval špatně? Nebo že byl omezený světem, ze kterého vycházel, světem normalizačního režimu a undergroundu?
~

... nechci zrovna do tohoto moc vrtat, Wu a ostatní ... opravdu, protože Bondy je skutečně již spíše osobou než "dílem" či "myslitelem". Je teďkons, dle mého, mnohem příhodnější, a vkusnější, o něm mluvit jako o člověku a osobnosti, než jako o "mysliteli" - což ovšem vcelku všichni nemůžeme, protože až tak jsme ho asi neznali. Důvod k tomu je snadný: ... už v sedmdesátých letech byl Bondy marxistický brontosaurus (nebožeby nějaký rychlejší a svižnější dinosaur? :) - v porovnání s tím, jak se pokoušelo myslet "na Západě" ... a tím mám samozřejmě na mysli post-modernu. Dlouho jsme byli opravdu dost "pozadu" - což ovšem dnes "doháníme", protože "Západ" kvapnými račími kroky, spíše skoky, couvá, takže se občas dokonce můžeme jevit "progresivními" :)

Skutečně je, dle mého "zajímavější" právě jako osobnost - jako provokatér, pábitel, zarytý nonkonform a absurdní poeta ... čeřitel vod ... jako určitý intelektuální a umělecký "živel" ... a to určitě NENÍ MÁLO - nebo se mýlím? :)
~

Tribun: to je z knih, alespoň beletristických, hodně cítit - že vědomě provokuje. O hlásení se k násilné revoluci jsem nevěděl.

jm: taky mi pohrdání rukou, která je živí, vadilo. Utěšoval jsem se tím, že šlo hlavně o zesměšnění reálného socialismu. A pak, invalidé si přece po válce, kdy byli necháni napospas, poradili sami, takže zmíněné hlodavce vůbec nepotřebovali... což je asi další Bondyho poselství.

Sargo: zhruba od půlky jsou filozofické rozhovory, které záživností moc neoplývají (a z nichž je půlka citátů v recenzi [smích]), tak možná proto?
~

Vzpomínám si, že když jsem to kdysi četla, byla to tak od půlky hrozná nuda a byla fuška to dočíst, i když mě to zajímalo. Ale proč, to už nevím, i když to nejspíš nebylo o nic moc něčem. :-))
~

Mám tu knížku léta, ale vůbec si nevybavuju, jestli jsem jí tehdy přelouskal do konce nebo ne. Pro Bondyho mám slabost, přestože lze mít k němu řadu výhrad.

I v té myšlence invalidních sourozenců irituje, jak někdo pohrdá těmi, kteří ho živí. Ale současně je tam možná sladší vůbec ta představa, že lze vystoupit z běhu na tom kolotoči pro hlodavce...
~

Bondy je (tedy byl) pozoruhodný myslitel, tak trochu mimo naši dobu s jejími módními trendy. Sečtělý, vzdělaný, provokatér. Filosof mnoha radikálních vizí, které trousí do světa s plným vědomím toho, že on je realizovat nebude, a tak případná odpovědnost za jejich uvedení do života padne na ty, kteří se jich chopí a vezmou je za své.

Bondy je jediný člověk, o kterém vím, že se otevřeně hlásí k násilné revoluci a revolučnímu teroru.
~