Wu, já se techniku kresby učila na rutinním kreslení zátiší, jako je váza, kokosy, hadr přes pelest, koule na stole (sice mám doma několik knížek o tom, jak kreslit to a to, ale nakonec je asi vždycky nejlepší kreslit podle "reálu", třeba chodit někam na večerní kreslení :-) .. postupem času si vytvoříš cvik a začneš přemýšlet nad tím, jak tohle zjednodušit, jak místo stínu trošku přitlačit na tužku a čáru jakoby vypíchnout a "roztančit". Kreslila jsem i tváře s čar (vypadaly jako rozkrojená cibule) sledovaly různá za zakřivení tváře.. docela jsem si na tom "ulítla"... jenomže všechny kresby skončily buhví kde, dokonce jsem si po jedněch talentovkách nepřišla pro práce a zřejmě byly skartovány. (Jsem lajdák :-)
Kdysi jsem si kdesi přečetla, že kresba je už v papíru jaksi "obsažená", jenom ji to chce ji z něho "vytáhnout". A taky, každý podklad (papír) chce různý charakter kresby (kdysi jsem s oblibou kreslila na pauzák, sice se tužka mazala, ale i to patří k "technice" kresby :-).
Jenomže.. ted se pracně učím kreslit "zenově", tak jak to umíš Ty, "nekaž" si to technikou. :-)
(Trošku jsi mě inspiroval, a včera jsem vyfotila jednu moji přeživší kresbičku tašky. Až budu mít chvilku, tak ji houknu do blogu.)
~