Ad sax a wu o sci-fi a fantasy
Já na to teda nejsem moc odborník, protože ne že bych tyto žánry úplně odmítal, ale přijímám z toho opravdu jen hodně málo (asi mi vadí, že to má příběh, nebo co), a to jak v literatuře (tam mi zejména vadí rezignace na práci s jazykem), tak ve filmu, ale - myslíte, že lze takhle jednoduše rozlišit sci-fi a fantasy? Když pominu pro mě přijatelné "sci-fi" jako Stopařův průvodce po Galaxii nebo Červený trpaslík, tak pak chápu, že Star Trek je sci-fi (a zároveň pro mě nekoukatelný). Ale třeba (z mého pohledu ještě pitomější) Star Wars - viděl jsem vždy jen kousky, protože jsem to nemohl vydržet, ale připadá mi, že to teda asi je něco jako sci-fi, ale zároveň mi tam leccos přišlo jak fantasy.
Asi nejlepší sci-fi jsou podle mě (určité) Verneovky :-)
Wu a moje mytologicko-korektorská obsese
Bohužel nedávám. Mám sice nutkání, ale to je tak všechno. Udělat něco tak monumentálního jako Tolkien, tedy vlastně zhruba řečeno, vylepšit obě Eddy, to je práce na celej život. A vyžaduje to strašnou sebekázeň. Zvlášť když to má být takhle autentické - mě na tom fascinuje, že on tam "má" i chybějící texty, ztracené fragmenty atd., skoro jako doopravdy ... kam se na něj hrabou Hanka s Lindou.
Takže akorát jsem měl někdy nějaké nutkání , že rozpracuju jen nějaký kousek nějakého mýtu, ale postupem času z toho nutkání zůstala většinou jen nějaká metacitace v jiném textu. Ono hlavně, jakmile jednou člověk začne pracovat, tak je to v háji. Není náhodou, že mám teď na blogu více než roční hiátus. To ne, že bych nic nepsal. Psal, akorát že něco úplně jiného. A to už se pak člověku ani v tom zbytku času nechce. No a covidová distanční výuka to dorazila.
~