Wuwejův zápisník

Hermann Hesse: Siddhárta

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Wu
2017-09-16 08:58:09
Hm, to se obtížně vypisuje a hrozí to zkreslením... možná by to mohlo být mezi řádky v článcích a recenzích v kategorii Duše... a možná taky ne :).
Přesto to zkusím. Ten posun je k zpřítomnění. Příklon k životu. Radost z obtížného i lehkého, z problémů i jejich řešení. Méně útěků. Taoismus, buddhismus, jóga, všechno je to krásné a pořád mě oslovuje - ale víc jako techniky, než jako světonázor.
Antonín Pavlas
2017-09-15 18:12:57
Wu
2017-09-12 22:00:49
No jo, jenže na to už je pozdě - ne kvůli Minaříkovi, ale já jsem se už od té doby trochu posunul a odkročil z tohoto směru :)
Antonín Pavlas
2017-09-10 19:07:29
Wu
2015-09-18 00:08:30
Myslím, že to u mě s komentáři dopadne stejně. A i jinak to asi bude náročné čtení, má to takový sútrovitý sloh. Každopádně zkusím.
Ano, tohle poselství je pro nás, posedlé individualitou, skvělá zpráva.
sax
2015-09-16 09:03:40
Wu
2015-09-16 00:06:32
Ale v Tessinu možná přece jen klid našel, soudě podle procítěnosti Klingsora...

S takovou reklamou mi nezbyde než Milaräpu vyhrabat (někde tu tohle vydání mám, netknuté, protože od dob studií, kdy mi spolubydlící vnutil Kečaru, jsem k Minaříkovi rezervovaný :)).
sax
2015-09-14 14:07:37