Jon Krakauer: Útěk do divočiny

No jo, no, když se Ti líbit nebude, bude problém, ale takový už je krušný život matérského recenzenta :).
~

No, když to říkáš Ty, možná tu averzi přeci jen překonám. Zařazuji ji tedy do seznamu čekajících knih. Ale běda Ti, jakmile se mi nebude líbit! :-D

Taky děkuju za reklamu. Když jsem na tu recenzi koukal, zjistil jsem, že ji budu muset tročku přepracovat. S obsahem hýbat nebudu, jen vybrousit formu (což se týká většiny starších článků, jak jsem zjistil...).
~

Film je hodně výpravný a knize podobný, kniha ale dodává mnohem hlubší pozadí, hlubší sondu do motivací a idealismu. Možná bys ty popisy chyb a naivity přetrpět dokázal.

(Tvá recenze je ovšem pěkně řízná, přidám sem odkaz: http://linniere.blog.cz/1206/utek-do-divociny-into-the-wild)
~

Knihu jsem nečetl, ale po shlédnutí filmu k tomu po pravdě nemám ani moc chuť, abych se přiznal. Jako člověka, který se věnuje trampingu a zálesáctví, mě hlavní postava jednoduše velice zklamala.

Vtipnější je to, že jsem si dneska, když jsem si teď pročítal Tvou recenzi, uvědomil, že už jsem jí kdysi četl a čerpal z ní doplňující informace pro svou vlastní recenzi k filmu, kterou jsem o něm onehdá napsal :-D
~

Tak to je něco, takový zážitek.

Ona ta McCandlessova motivace je těžko uchopitelná, Krakauer ji pomalu osvětluje v celé knize. Nic to samozřejmě nemění na tom, že nebyl připravený.
~

Ano, určitě, chyby se sčítají, já ho ani tolik neobhajuju, spíš mě překvapilo, že to bylo trochu jinak, než zpočátku vypadalo.
~

Já jsem ten film viděla, protože ho shodou okolností dávali nějak v době, kdy jsem četla tento článek:
http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/pribehy-ohrozene-prirody
Film je pěkný, knihu neznám. Myslím ale, že ten kluk podcenil víc věcí a omyly mají snahu se sčítat. Lidé málokdy umřou kvůli jediné chybě. Většinou se malé, snadno napravitelné, ale právě proto podceňované chyby přidají k velké chybě a tím se stane celá věc neodvratitelnou.
Netvrdím, že kdyby se míň učil a víc se věnoval skautingu, tak by přežil.
~

On byl takový celý jeho život, na jednu stranu troufalý, na druhou stranu ... upřímný.
~

O sušení masa tam Krakauer mluví, že pro aljašské podmínky je lepší, než uzení (McCandlessovi uzení poradil někdo mnohem jižněji).
Naivita určitě, to je nepopiratelné.

~

Na film se podívej určitě, stojí za to.
Ano, literatura faktu. Film jsem podruhé ještě neviděl, abych ho porovnal, ale myslím že se předlohy drží téměř striktně.

Vracet se chtěl ve chvíli, kdy už divočinu nepotřeboval, po těch 67 dnech. Zemřel až o měsíc později, tak rychlé to nebylo. Zbytek mailem.
~

Já jsem si říkal, že to zní jako syžet filmu, o kterém jsem kdysi četl a chtěl ho vidět (a neviděl). A ono ano. Ale ze všeho nejdříve jsem tápal, jestli je fikce, nebo literatura faktu. Tedy "bé" je správně?

Ale stejně jako Sth nerozumím tomu, proč zemřel, ale hlavně, proč se chtěl tak najednou vracet a bylo to najednou tak důležité, že když to nedokázal hned (v podmínkách divočiny musí podle mě platit týden žádná míra, stejně jako tam nutně platí kilometr žádná míra), tak zemřel?
~

Zimu tam přestát nechtěl, ostatně vyrazil tam (až) na jaře, v nejpříhodnější dobu. Zemřel sice hlady, ale především navenek. Podle záznamů byl schopný lecos ulovit, jednou skolil i losa, ovšem nedokázal ho zpracovat vyuzením a zkazilo se mu. Houby jedl, doplňoval to divokými bramborami, rebarborou.
Sebevražda určitě ne.
Jak to bylo podle Krakauera Vám napíšu mailem, ať tady z knihy neprozrazuji zbytečně moc :).

~