Jerry Mander: V nepřítomnosti posvátného

Kdepak otravovat, příjemné povídání to je [mrk]. Před státnicema jsem míval náladu na čtení čehokoliv kromě státnicových otázek. A odpovědí [úsměv].
~

Pro Wu: no jo, vracím se zpět na net. už tu budu zase čas od času otravovat. To víš, před státnicema moc nálada na čtení a psaní blogu není.
~

To jsou k nám hosti, Sajuri! [úsměv] Ono také určitě vyznění ovlivnil filtr skrz mě - píšu o tom, co mě zaujalo. Jerryho Mandera rozhodně nejde obvinit z nedostatku realismu, sice provokuje, ale je si vědom přínosů technologií. Jen ale otevřeně vyslovuje a poukazuje na jejich nedostatky. Víru v návrat na stromy u něj nenajdeš.
~

Fajn, ale možná by to chtělo podívat se na problém z více stran. Jak jsem to tak četla, měla jsem pocit, že autor knihy předkládá jenom jednu stranu mince. I když moderní dobou nejsem dvakrát uchvácená a z 90% s ní nesouhlasím, z vlastní zkušenosti vím, že bez těch prokletých technologií (počítače, medicína, atd.) bych nepsala tenhle komentář, nestudovala bych VŠ a možná bych tu už ani nebyla.
Zatím na mne ta kniha působila jako víra, že pro lidstvo by bylo nejlepší, kdyby se opět vrátilo do dob, kdy jsme lezli po stromech a sbírali borůvky. Omlouvám se, ale takový názor mi příjde stejně praštěný, jako ten, který prohlašuje, že bez moderních technologií to nikam nedokážeme.
~

Ta italská jména jsou nezapamatovatelná. Třeba Alessandra Baricca (http://blog.wuwej.net/2006/12/16/alessandro-baricco-hrady-hnevu.html) napoprvé zpaměti prostě nenapíšu [úsměv].

Canetti... no, když ho někde uvidím... a když si někdy vzpomenu... a když se mi to při prolistování bude líbit... [úsměv].
~

Ech, Canetti... [kyselý obličej]
~

Zkus Cannetiho (kdysi jsem tu (a i jinde) důrazně doporučoval román Zaslepení)- esej Masa a moc.

Možná by se dalo namítnout, že k "devalvaci davem" je potřeba jeho fyzická existence (plné náměstí), takže v normálním provozu by individualizovaně zlepšená slopečnost třeba lepší byla...
~

zcr: to je opravdu otázka. Jsou schopni něco jako dav vytvořit? Dav je vždycky něco na nižší úrovni uvažování, reagující emotivně (více u Gustava le Bona), a jednotlivce pohltí. Kde je ta hranice, který faktor vede ke vzniku davu, to by mě zajímalo.
~

Wu, no, optimista... možná v tom smyslu, že si nemyslím, že by něco bylo mohlo jít v minulosti podstatně lepším směrem [úsměv]...

Wu, Děde nedvěde, je ovšem otázka, jestli se dav vnitřně pronikavě zlepšených individuí nebude nakonec chovat stějně jako každý správný dav. Totiž jako dav. [checht]
~

zcr: takže se v podstatě lišíme jen v iracionálním náhledu? Já spíše pesimista, Ty spíše optimista?

Děd nevěd: moc korumpuje, je to vidět všude, i v té nejobyčejnější firmě... možná by stačilo ani ne "zlepšit sebe", jen "nezhoršit se" [úsměv].
~

Budoucnost lidstva vidím velmi pesimisticky.
Pokud by byl osvícený panovník s dostatečným respektem a silou, tak časem z něho moc a bohadství udělá stejně pitomce.
V demokratickém režimu zase strana, mající v programu, obecně řečeno, "SKROMNOST", která jedině může obrátit to spotřební šílenství, by těžko vyhrála volby.
Jistá cesta vede přes vznik katastrofy. Pokud by nějací lidé zůstali, mohli by, bohužel pouze na čas, změnit způsob života.
Je tu ještě problém s tím, že každou dobrou myšlenku lidé promění časem v ideologii, která vyústí v potřebu likvidace ostatních, "nevědoucích".
Jak z toho ven? Nevím.
Co ale vím určitě je, že pokud chce člověk zlepšit svět, nezbývá mu prakticky nic jiného, než zlepšit sebe.
~

Wu, že je samopohyb technologií nesmysl jsem doufám nenapsal, ani jesm to tak nemyslel... samopohybem se řítí (jaká rozkošná spodoba [checht]) všechno, včetně myšlenky snažit se mu předejít...; a co se uváděných aspektů týká - ze skupiny aspektů, které jsou předvídány (s kladným i záporným znaménkem; a k nimž například později vůbec nedojde), jsou přednostně uváděny ty pozitivní: tak tomu bylo už i o toho ohně (už vidím neandrtálce, jak rozebírají každičký aspekt zavedení používání ohně, včetně závratného množství CO2 uvolněného do ovzduší, kdyby jim chytnul les za barákem), Pekl? Pekl. Hřál? Hřál. A jinak to asi nejde: jednak (jak už jsem napsal) je v zásadě nemožné postihnut pozitiva i negativa (v 'konjunkci' s okolím) (bez ohledu na jejich (předpokládanou, ach) podstatnost), a taky pokud u každé technologie dokonale rozpitváš všechna negativa, nepřispěješ tím k racionální diskusi o míře její prospěšnosti/nebezpečnosti - naopak rozpoutáš všecken iracionální strach, co ho jen v lidstvu je. Technologický 'pokrok' by se tak zahltil zkoumáním vlastních dopadů, až by k němu pomalu začalo přestat docházet.

~

zcr: relativismus je velké nebezpečí každé diskuze [úsměv].
Takže jinak - myslíš si, že zmíněný samopohyb technologií je nesmysl?
A druhá otázka - myslíš si, že při zavádění technologie se neuvádí přednostně jen pozitivní aspekty?

Tribun: takže se to při aktuálním trendu vlastně časem vyřeší samo [kyselý úsměv]
~

Většina Velkých Problémů Lidstava? Ale Velký Problém Lidstva je přece JEDINÝ - lidstvo samo.
~

A kde začíná dovádění úvah přerůstat v dovádění do extrému? a kde už je ten extrém? třeba opravdu vlastně nemůžeme o ničem a nijak uvažovat [mrk]

Ano, ale to většinou opravdu nejde dopředu, ostatně prognostika je odvětvím humoru, který ocení až budoucí generace [checht]

Třeba je to tak, že pocit, že víme dost, není závislý na skutečném "stavu vědění"...

jak bych si, po tom, co jsem napsal, mohl být něčím jist... Od určité výše "ceny" to vyjde na stejno, jako by vůbec neexistovala (o tom, zda je v tom případě naděje pozitivní nebo negativní, by se možná dalo taky rozkládat); ale je důležitá povaha té ceny; podle mne je to problém hardware, nikoli software (snad je to dostatečně dobrá metafora...)
~

zcr: to bychom nemohli uvažovat o ničem a nijak, protože dováděním JAKÉKOLIV úvahy do extrému se dojde k extrémním výsledkům.

Důležité je všimnout si, jak se technologie posilují navzájem a vymazávají nejen to špatné (což je koneckonců jejich cílem), ale i to dobré.

Že představa "teď už víme všechno a umíme to posoudit" je naivní je pravda. Jenže krom toho, že to nejde, to ani není třeba, kolikrát stačí vědět i jen část informací. Pokud to nejsou jen informace "evangelizační".

Že by většina Velkých Problémů Lidstva neměla řešení? Jsi si jist? Nebo je cena některých řešení tak vysoká, že se považují za nemožná? [úsměv]
~

Hm, nechci být advokátem ďáblovým, ale nedošli bychom touhle úvahou třeba k tomu, že začít používat oheň byla osudová chyba? Dál - nejzapeklitější vedlejší efekty bývají ty, na které nikdo nepomyslel (a ani nemohl - jako nelze dopředu jednoznačně předpovědět synergické efekty mezi různými léčivy; celý aktuální stav "pokroku" není součtem jehnotlivých "vynálezů"...). A za další - jakékoli takovéhle hodnocení říká: ano, tak teď už víme všechno, co jsme potřebovali vědět a příště se nám to už určitě nestane, už víme, jak na to - budeme 'opatrní se zaváděním každé nové technologie' atd... - a ono se ukáže, že nikdo důkladně neprozkoumal důsledky 'opatrného zavádění nových technologií'... stačí se podívat na klimatickou hysterii - všichni se tváří, že ví jak na to, třeba biopaliva... a po pár letech úspěšného řešení zavádění biopaliv tu máme náběh na hladomor...
Jestli to nebude tím, že většina Velkých Problémů Lidstva prostě a jednoduše řešení nemá, a to, co vidíme teď prozměnu v zeleném, je jen neurotická reakce lidstva, které si to nějak nechce připustit?

~