Wuwejův zápisník

obě v hnízdě rezervovány. Tak Ti pak přijdu povědět své dojmy ;)

Určitě! Obě za to stojí. A tahle mi pomohla uvědomit si, že se s uštvaností dá něco dělat.

no... viz můj příspěvek u té druhé knížky....
Ale.. asi si je stejně obě zkusím přečíst. Třebas získám alespoň úlevný pocit, že se na to dá koukat i jinak :)
Díky za tip!

No to jo, díky. Taky jsem tu něco na tohle téma měl: http://blog.wuwej.net/2005/06/16/o-spechu.html
Ale člověk příliš snadno sklouzne zpátky. Ostatně to taky Eriksen píše, když se setká rychlost s pomalostí, rychlost vyhraje.

Tohle sem myslím sedne jako ulité: http://miracky.posterous.com/zpomalte

To jo, společenský kontext nás nutí k ohromnému množství věcí, většímu, než si obvykle uvědomujeme. Ale z toho není úniku, je to zase hranice mezi právy jedné a druhé strany. Když někdo nabízí nějakou službu jen v daný čas, má na to nejspíš právo...

Tak tak Wu, čas z pohybu Slunce na němž se smluví dva lidé, proč ne? Hodiny, které ve dni vyznačují čas společné modlitby? Prosím... To všechno jsou přirozené "směnné" časy, jejichž pravidla lidé spolustanovují, mění etc. To myslím i poznámkou, že náš přirozený čas není individuální povahy. Problém nastává, je-li nám směnný čas nucen zvnějšku: když podléháme diktátu (například) pracovní doby, otevírací doby (úřady a doktoři jsou v tomhle obzvlášť vypečení .)), rytmu pracovního pásu, nebo doby, během níž prostě musíme vypotřebovat a zkonzumovat určitý statek. Všechny tyhle se dají zasadit do určitého společenského kontextu. Je to široké téma.

Winter: ten vnější směnný čas... myslím že samotná jeho existence není žádný problém. Už v okamžiku, kdy se dva lidé měli někde sejít, museli určit čas - při východu slunce, např. Etalonem se stal pohyb slunce po obloze, dneska je to pohyb ručiček (nebo kmitání krystalu, to už je podružné). Že je to čas měřený někde mimo nás nevadí - problém je, že se jím musíme řídit. Tohle myslíš tou zasaditelností do všech socio-ekonomických aktualit?

kryska: ano, tristní je přesné slovo. A není z toho úniku, protože zkrátka musíš (ať už objektivně, nebo subjektivně neuroticky).

Tribun: jenže to bez duševních následků jde jen v případě, že Ti na té práci nebo činnosti nezáleží. Začarovaný kruh. Dnes si myslím, že se musí začít u hodnot.

kryska: to je bez diskuze, tam zkrátka musíš. Já teď ale hodně přemýšlím o tom, kdy nemusím objektivně, ale ukládám si to sám (viz. odpověď Tribunovi).

to Tribun - hezká teorie, jenže ne tehdy, když na Tobě závisí druzí lidé.

A právě o to jde Wu - přepnou se alespoň na chvíli do módu "nemusím". Když to neudělám, tak to prostě nebude, maňána, práce nemá nožičky, neuteče.

to Wu reakce na Tribuna: Přesně! Zrovna dnes jsem nad tím uvažovala, že jsem za celý týden udělala jedinou věc, kterou jsem chtěla udělat. Po většinu času jsem se věnovala jen tomu, co udělat musím. Docela tristní zjištění :o/

kryska: :) rozhodně to ale dřív bývalo lepší, zvládal jsem studovat - pokud mě to zajímalo - podstatně delší dobu.

Tribun: přemýšlím o tom každou chvíli, fragmentarizace času nepochybně je, ale přijde mi to spíš jako důsledek toho, že jsme přijali vnucené, umělé hodnoty. Alespoň když se podívám na svoje pohnutky, je za vším představa toho, co všechno "musím", a co všechno se zpozdí, když to neudělám. Dokud mě tohle bude pohánět, nucené zpomalení nic nevyřeší.

Winter: musím si to promyslel

Samozřejmě jsem myslel:

"vnější směnný čas"

Se přiznám, že jsem prve diskuzi proletěl zrychleně, takže nepořádně .), ale to je přesně ono:

"...že problém není v rychlosti, ale v tom, že je nám vnucen cizí čas namísto toho našeho."

Protože tento vnější směnný (a slovo směnný čtyřikrát podtrhávám) je naprosto "jednoduše" zasaditelný do všech socio-ekonomických aktualit.

Druhá otázka by mohla znít jestli je ten "náš" čas ryze individuální (zkusím vystřelit, že tohle tvrdí Japonci) nebo společenský, což jako pravidelný návštěvník Tribunova blogu musím tvrdit já .)

No, ony si na zmenšující a zrychlující se svět stěžovaly už (například) Staří Řekové, staré evropské civilizace obecně (schválně neříkám kultury, protože kultury jsou i takzvaní primitivové, kteří tento problém nemají). O středověku nemluvě - a novověk?

Řekl bych tedy, že toto "zrychlování" není problémem dějinně aktuálního socio-ekonomického uspořádání, ale Evropské civilizace obecně. V našem civilizačním okrsku (přiznám se, že vím jen velmi málo o civilizacích východu a civilizacích středu) nelze zrychlování popřít a vymazat, pouze z hlediska aktuálně socio-ekonomického uspořádání ukázat, kde zrychlování probíhá...ehm... zrychleně .) ve vztahu k celku života, od něhož se zrychlením vzdaluje a činí jej rozervaným. To jsou ty (nejen) Eriksenovy postřehy.

Je to jako u auta, kdy je maximální rychlost na dálnici stanovená na 130 km/h, protože je to rychlost limitovaná aktuálním lidským vnímáním, rychleji to už průměrný člověk nedokáže zvládnout. Myslím ale, že za nějakou tu chvilku, řekněme 2 000 let, to klidně může být i 140 .)

Myslím, že Eriksen vyhmátl to podstatné, citlivé místo v předivu našeho socio-ekonomického uspořádání, skrze které by mohla vést cestu k opětovnému (nebo konečnému?) získání vlády nad svými osudy. Naše zběsilé tempo nás zotročuje a zeslabuje, zpomalení by nás mohlo osvobodit. Mluvím tak trochu z vlastní zkušenosti, protože už několikrát jsem intuitivně a spíše empiricky zahlédl tu samou myšlenku, kterou jsem nalezl ve Wuově referáru.

to wu: Jsem o tom docela přemýšlela a nakonec jsem sdošla k názoru, že dvě a půl hodiny číst něco naučného je docela záhul! Zrovna čtu Johnsona - dějiny křesťanství. A ačkoli je to poměrně čtivé, po hodině už toho mám ale tak akorát dost. Takže beru vše zpět a nad dvěma hodinama a půlkou třetí smekám klobouk!

Winter: jo, říká se to, ale já teda nevím, kdo má sakra ten můj. Mně nezbyl žádný :).
Ale vážně - času sice máme víc, ale ještě o řád víc máme povinností, informací a činností, které nám někdo nařídí (nebo si je nařídíme sami).

kryska: hm, když to teď čtu, zní to divně, dvě a půl hodiny není nic moc... no ale pamatuju si to zřetelně, po téhle době už mě čtení duševně vyčerpávalo a měl jsem chuť se jenom koukat po krajině. Ale pravda, beletrii jsem si do vlaku nebral, takže je možné, že se jenom mozek bránil dalším informacím :).

to wu: přesycen po dvou a půl hodině čtení??? Si děláš srandu, ne? To je snad jen taková rozcvička, než člověk pořádně začne... ;o) Si pamatuju, že přesycená čtením jsem byla akorát jednou v životě - zůstala jsem sama na kolejích a četla jsem tři dny prakticky v kuse :o)))

jenže ty asi počítáš s tím, že člověk čte po tu dobu něco hodnotného, že? Já si tehdy dávala Rogera Zelazného. Je fakt, že louskat něco z toho, co tu většinou ukazuješ, tak jsem mrtvá už po dvou hodinách!

Se přiznám, že tohle téma mě docela dost dlouho pronásleduje: ta neurotická obsese vyplňovat prázdno hysterickými mikročinostmi. Se říká, že nikdy neměl západní člověk tolik volného času jako dnes: což částečně platí jen tehdy, pokud to porovnáváme s dobou nejtemnějšího průmyslového kapitalismu, například když jsem studoval denní rozvrh barokního zemědělce, tak se z dnešního hlediska zrovna nepřetrhnul. Navíc dnes je všechen volný čas stejně jen prodloužená práce.

Tu knihu si musím přečíst.

Všichni: ještě mám rozečteno Weidnerovu knihu "Japonská filozofie Wabi Sabi", která ke stejnému problému přistupuje z jiného úhlu. Říká, že problém není v rychlosti, ale v tom, že je nám vnucen cizí čas namísto toho našeho.
(To já jen kdybyste chtěli objednávat, tak ať to máte při jednom :))

Vojta: svůj rozpočet taky, ale nedá se nic dělat, je to posedlost :).

lojzo: to mi povídej :)

Vojta: díky za tip, Babauta mě oslovil (http://blog.wuwej.net/2010/09/28/leo-babauta-zen-a-hotovo.html) a v zásobníku mám ještě jednu jeho knihu.

Kryska: je mi potěšením :).

Vojta: něco podobného se mi sstávalo při čtyřhodinové cestě vlakem, po dvou a půl hodinách nepřetržitého čtení jsem začal být přesycený. Dneska by mě to zabilo, mám čas tak maximálně na dvacetiminutovky :)

To já mám opačný problém - někdy si najdu na čtení tolik času, že si nakonec z toho přívalu informací nic nezapamatuji. Naposledy se mi to povedlo s knihou o antické filozofii :'(

tohle chci, ale je asi zbytecny to kupovat, stejne nenajdu cas na to, si to precist :o(
Diky Wu za to, ze to ctes a davas na web - sice to zatezuje jak penezenku, tak knihovnu, ale stoji to za to!

Řešení může nabídnout kniha s příznačným názvem Focus na http://zenhabits.net/focus-book/

Toto vyzerá ozaj zaujímavo!
Len si na to nájsť čas... :-)

Tato kniha se mi líbí, podobným myšlenkám se věnuji již delší dobu. Wu, neúměrně zatěžuješ můj rozpočet o stále další knižní výdaje. Díky ti za to.