Anne-Laure Le Cunff je francouzská autorka, výzkumnice a podnikatelka. Vystudovala marketing a pracovala mimo jiné pro Google. V roce 2019 založila platformu Ness Labs, původně newsletter, který se ale rozrostl ve vzdělávací portál s obrovskou komunitou. Jako psycholožka se soustředí na téma metakognice (přemýšlení o vlastním myšlení).
Kniha Malé experimenty je pak výsledek praktických zkušeností i dlouhodobého výzkumu. Nabízí alternativu tradičního seberozvoje s jeho cíli, důrazem na výkon a lineární růst.
Lineární cesta však nemá naprosto nic společného se životem, jaký žijeme dnes. Výzvy, jimž čelíme, a sny, jež chceme naplnit, je stále obtížnější definovat, změřit a načasovat. Pravdou je, že mnoho lidí dnes bojuje s tím, že nevědí, jaký další krok by měli udělat, aby svého cíle dosáhli. Představa, že by si měli předem stanovit cíl, pro ně není motivací, ale naopak ochromující silou, která jim brání posunout se dál. Když je budoucnost nejistá, úhledné parametry rigidních frameworků pro stanovování cílů vám příliš nepomohou: je to jako házet šipky, když vám chybí terč. (… )
Na ambicích však není nic špatného. Jsou stále tím, čím vždycky byly: vrozenou lidskou touhou po růstu, touhou, která je univerzální a zároveň velmi individuální. Ani lidé nejsou špatní. Nikdy nepřestali toužit po kreativitě a pocitu sounáležitosti. Co je tedy špatně? Způsob, jakým si stanovujeme cíle.
Místo toho ukazuje, jak na cílovou čáru zapomenout a pustit se do cyklických úkolů, nezávazných experimentů. Než „postavit katedrálu“ raději „po třicet dní každý den pracovat na stavbě“. To redukuje strach, toxickou produktivitu, soupeření, izolaci, zkrátka všechny mechanismy, které dosažení lineárních cílů podkopávají. Růstové smyčky a zaměření na proces jsou klíč. Sám o sobě ale nestačí, je třeba vypořádat se s dalšími věcmi.
Odmalička si vštěpujeme určitá přesvědčení, povinnosti nebo postupy, autorka jim říká kognitivní skripty. Například zajeté koleje, „jít s davem“, „jít za svými sny“. To všechno naše experimenty brzdí. Stejně jako prokrastinace, která ale není nepřítel, naopak může být skvělým vodítkem k odhalení skutečných příčin – pocitů, které nás od úkolu odvádějí.
Kdykoli budete prokrastinovat, zeptejte se sami sebe, zda to vychází z hlavy, ze srdce, nebo z ruky:
Hlava: „Je daný úkol vhodný?“
Srdce: „Je daný úkol vzrušující?“
Ruka: „Je daný úkol proveditelný?“
Další doporučení jen v bodech
Proč se tolik lidí vyhýbá očividné možnosti prostě jen dál držet kurz? Vědomě jsem pro tuto možnost zvolila termín vytrvat, protože vyjadřuje rozhodný a odvážný krok – čímž vytrvání v našem roztěkaném světě skutečně je. Pokaždé, když se rozhodnu jednoduše setrvat ve svém současném směru, mám pocit, jako bych zaujímala nějaké zásadní stanovisko. Byli jsme naučeni, že být spokojený se svým aktuálním postupem je něco nežádoucího, jako bychom se jen tak vezli a málo šlapali na plyn. Přitom by setrvalý postup měl být naopak vnímán jako zdravý odpor vůči kultu „stále více“.
Mě paradoxně více než hlavní myšlenka o experimentování zaujala jiná věc. Autorka ji nazývá „tančit v dešti potíží“ a radí, jak postupovat, když se věci nedaří. Na co se soustředit nejdřív. To se mi určitě bude hodit.
Kniha jako celek přináší docela osvobozující pohled na osobní rozvoj, poskytuje psychologickou úlevu i praktické rady. Brát svůj život jako experiment, jehož výsledkem není finální stav, ale neustálé cyklické poznávání, je vlastně skvělé, že?
Odkazy:
CUNFF, Anne-Laure Le. Malé experimenty. Brno: Jan Melvil Publishing, 2025. ISBN 978-80-7555-266-2.




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.