Rostislav Václavek trpěl hypokalemickou familiární periodickou svalovou obrnou, genetickým onemocněním, při kterém kvůli narušení metabolismu tělu chybí draslík. To vede k zoufalým stavům, kdy se nemocný najednou nemůže pohnout a má prakticky ochrnuté svaly. Léčba zahrnovala draslík v tabletách (KCl), která se u něj dostala až k extrémním dávkám 120 tablet denně! Krom toho pokračoval v životním stylu plném stresu – několik zaměstnání, nadváha, deprese… Až konečně jednoho dne v totálním vyčerpání si nalil čistého vína a svou situaci spatřil jasně a vcelku.
Ve svých 38 letech jsem si konečně sundal nálepku oběti. Pochopil jsem, jak je důležité začít se k sobě chovat jinak a nespoléhat se jen na vnější atributy, lidi, léky a různé přípravky. Konečně jsem se začal vidět a vnímat. Převzal jsem zodpovědnost sám za sebe a opravdu jsem se začal o sebe starat.
Když člověk přestane být obětí, stane se tvůrcem. Začne si uvědomovat svou moc, že může změnit to, co mu nevyhovuje, nebo danou situaci prostě opustit. „Ano, já můžu, skutečně můžu.“ Jen je třeba si přiznat, že jedině já sám jsem zodpovědný za to, jak na dané věci a situace reaguji, a že jedině já sám můžu něco ve svém životě změnit.
A tak jsem ze dne na den ze svého života úplně vyřadil alkohol a cigárka. Pak mi přišlo vlastně i zbytečné scházet se s kamarády v hospodě, najednou nebyl důvod. Do té doby můj život plynul jakoby roboticky, v absolutním nepochopení toho, že to může být i jinak. Najednou jsem však tohle udělal zcela intuitivně.
Když jsem vykročil jinudy, spousta lidí mě odsoudila. Nejednou jsem slyšel: „Na co si to tady hraješ? Jsi nějaký guru nebo co?“ A tak se postupně veškeré dysfunkční vztahy odpojily. I mé manželství po 9 letech dospělo ke konci. když jsem tak nějak zůstal sám bez pochopení okolí a bez jakékoli podpory, na chvíli jsem o svém rozhodnutí zapochyboval. Co když opravdu něco na tom je, co když jsem se opravdu zbláznil? (Str. 18)
Bylo to těžké období, zároveň však plné změn a zlepšení, začal zkoumat svůj život, metody pro jeho zlepšení, věnoval tomu celé hodiny denně, a postupně se dopracoval k několika oblastem, pilířům zdraví. Říká jim 5PZ, pět pilířů zdraví, a v této knize je zevrubně popisuje. A výsledky jsou ohromné, vedle zdraví, síly a vitality se mu i tu zděděnou metabolickou poruchu podařilo kompenzovat natolik, že žádné léky nepotřebuje.
V čem 5PZ spočívá? Jsou to následující věci (a zároveň také názvy částí knihy)
- Funkční dýchání – tvorba vlastního oxidu dusnatého (NO). S tím souvisí i uvědomění, že dýchat pusou je stejně hloupé jako jíst nosem.
- Vystavování se chladu – práce s hnědým tukem.
- Mentální pohoda – eliminace asi 70 000 myšlenek denně na jednu, tedy METODA VĚDOMÉHO KAPITÁNA.
- Fyzické zdraví – propojení dechu a pohybu v tahu v podobě FASCIÁLNÍHO CCHI.
- Vyvážená strava – princip našich prababiček a spouštění ketózy při půstu.
Je to jen několik základních nástrojů posunutí našich hranic, naší svobody, naší neomezenosti. A mějte stále na mysli, že NIC NEMUSÍTE, JEN MŮŽETE. (Str. 241)
První a asi nejdůležitější je práce s dechem, ostatně proto také dostala kniha svůj název. Tady pro mě bylo několik nových a překvapujících věcí.
Pokud jsme však vystaveni vysoké fyzické zátěži a svaly pracují příliš tvrdě, spotřebovávají velké množství glukózy a kyslíku. Obvykle začínáme lapat po dechu, hyperventilujeme, jelikož takové tempo nejsme schopni udýchat v jemnosti nosem.
Tělo má rázem v krvi k dispozici více kyslíku, než je schopno aktuálně zpracovat. Paradoxně dochází k tomu, že vznikne přetlak v krvi, kvůli kterému se pak molekuly kyslíku nedokážou odpoutat od proteinu hemoglobinu a vejít do buněk (to už jsme probrali v kapitole Funkční dýchání). Proto jsou buňky nuceny fungovat na principu anaerobního dýchání, tedy bez přítomnosti kyslíku. (Str. 198)
Tady jsem si pravidelně dohledával, jestli jsou (a jaké) studie o zmíněném NO, jak to je s tou hyperventilací a disociační rovnováhou hemoglobinu…
(Ano, je to všechno tak, jak píše.)
Jak autorův příběh i příběhy mnoha absolventů jeho kurzů a následovníků ukazují, je to patrně metoda účinná. Přesto jsem zpočátku byl dost skeptický. Vedle pochybností nad novými fakty mě odrazovaly nadšené dopisy nebo citace následovníků a také utajené metody, předávané jen a pouze osobně:
Ve smyslu protizánětlivosti v rámci ROS-dýchání existuje dechová fúze AKTIVA, u které jsou opět propojeny jednotlivosti do souvislostí. Pracuje se při ní s hyperventilačním dýcháním a zádržemi, ale v propojení s nadprodukcí vlastního NO, a to právě za účelem protizánětlivosti a pozastavení symptomů nemoci ještě předtím, než by mohla nemoc plnohodnotně v těle propuknout. Jelikož jde o velmi hlubokou dechovou techniku, kterou doprovázejí bezpečnostní opatření, není zpřístupněna veřejně, ale pouze těm, kterým důkladně vysvětlíme rizika a souvislosti. (Str. 62)
nebo
Člověku to umožní zažít tzv. zdrojovou energii a čiré štěstí (pure happiness), kdy pochopí, že není jen fyzickým tělem. Tato fúze není volně dostupná. Vzhledem k bezpečnosti a hloubce techniky ji děláme jen vedeně, a to při osobním setkání na Rusavě v rámci třídenních seminářů „Cestou k sobě“, kde se funkční principy 5PZ propojují v jeden celek v praxi. Žádné sluníčkaření, ezo nebo duchařina, ale plná funkčnost práce se sebou, jednoduchost, diskomfort a návrat k přírodním zákonitostem a biochemickým schopnostem organismu. (Str. 102)
Jak jsem si ale postupně dohledával informace a podklady, rozhodl jsem se dýchání začít zkoušet – a v tu chvíli narazil na jinačí problém. Totiž že nevím a nenašel jsem, co vlastně mám dělat, čím začít. Autor zpřístupnil desítky hodin videolekcí na youtube a bohatě na ně z knihy odkazuje, ale ani v odkazech to na program nevypadá, první na které odkáže je díl 45 (Méně je více
), pak díl 22 (Jak dýchat bráničně v klidu
) potom 18 (Dýcháš správně?
). Možná kdybych si to poslechl všechno, že bych něco vybral, možná by to byla některá z „dechových fúzí“, možná „ohmování“. To mimochodem v knize vysvětlené není, jen se ten pojem používá.
Čili v tuhle chvíli zhruba vím, jak dýchat, ale chybí mi cvičení a postupy. Jako samostatná příručka kniha nefunguje, asi bude spíš jako podpůrný materiál pro absolventy. Vzhledem k potenciálu je to škoda.
Odkazy:
VÁCLAVEK, Rostislav, MACHÁČKOVÁ, Petra. Změň svůj dech. Brno: CPress, 2023. ISBN 978-80-264-4855-6.




Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.