Podtitul zní „průřez olomouckou slam poetry“ a je trochu matoucí, protože zastoupeni jsou tu slammeři z celé česko-moravské slamové scény. Nicméně Olomouc tu figuruje; editor vybíral z těch, kteří se v posledních deseti letech (2005-2015) zúčastnili poetry slamů, pořádaných občanským sdružením Detour Productions. Z 32 autorů je 19 místních, ale jako bývalí studenti Univerzity Palackého stejně pocházejí z celé republiky. Co se týče výběru děl:

Dlužno zdůraznit, že ne vždy byla zařazena báseň v Olomouci přednesená, čili spíše se snažím postihnout různé autorské přístupy než dokumentovat konkrétní akce. (Str. 9)

Rozsáhlý úvod zmiňuje jednak výše uvedené informace, jednak se zabývá slamem obecně – popisuje co je pro něj typické v místě jeho vzniku a čím je specifická jeho česká verze, zkoumá jestli je správnější „slam poetry“ nebo „poetry slam“ a vysvětluje druhou část knihy, nazvanou „Píšu, tedy slam“. To je obsah zrušeného blogu, ve kterém Adam El Chaar publikoval svoje texty na pomezí reportáže, deníku a introspekce, osobního vnímání průběhu jednotlivých soutěží. Podle Roberta Hýska má výpovědní hodnotu dokumentární, kdy líčí průběh i slammery, ale také srovnává místní tradice i metody performerů.

Jan Jílek je skvělý, to už jsem zachytil ve výběru 20 let slam poetry, tady to prokazuje skvělou Porodní show:

Pak poprvé a potom stále znovu
Když tvoje přítulka má ovu
Proběhne tulení
Ty snažílek
Ona snažilka
Ty jako noha, ona jako teniska
Prostě megachcete mimíska

A potom to jde hráz na hráz
Zběsile jak kulový plesk
Pozitivní crash test
(…, Str. 54, Porodní show)

Hodně mě zaujal také Vojtěch Konečný, který v básni Osmdesát čtyři velmi elegantně ukázal relativitu a přepisování fakt s odkazem na Orwella.

(…)
Svět není na ruby
Svět padá na můj líc
V polibku jej halím do světnic
Kde má vše svoji barvu tvar a ticho

Co jsme si řekli před padesáti lety
Dnes platí dvojnásob a zítra platit přestane
Vykřičím smysl vašich životů ze svého hrdla
Ty nevěřící labouristo, ty pohane
(…, Str. 65, Osmdesát čtyři)

Zato blogové příspěvky Adama El Chaara v druhé části – ty mě nebavily, nezajímaly ani stylem neoslovily. Záměru rozumím, ale ještě jsem neviděl případ, kdy by míchání básní s prózou tvořilo doplňující se celek. Tohle mělo zůstat na blogu.

Odkazy:

• Deset deka slamu v ČBDB
• Deset deka slamu v Databázi knih

HÝSEK, Robert. Deset deka slamu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. ISBN 978-80-244-4772-8.