Lenka Kalábová, Michal Konečný: Pernštejnský park

Jejich inspirací byl anglický přirozený krajinářský park nebo francouzská varianta takzvaných anglo-čínských zahrad, jardins anglo-chinois, zakládaných ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí. Pro anglo-čínské zahrady bylo typické spojení pozůstatků barokních formálních partií s prvky přírodního parku, do kterého bylo rozmísťováno umělé architektonické vybavení. Takzvané voluptuární stavby a sochařské dekorace podle požadavků dobového sentimentalismu vzbuzovaly u návštěvníka náležitá citová pohnutí a myšlenky, nebo přinášely symbolická poselství. V pernštejnském parku lze spatřit architektonickou stafáž, jejíž totožné typy je možné najít také v dalších soudobých parcích zakládaných ve střední Evropě. Je zde přítomen náhrobek, obelisk, vodní plocha, exotismus zastoupený čínským pavilonem, chinoiserními motivy vitrají a nábytku, památník kultu přírody představený ermitáží a objektem ve tvaru hranice dříví, prvek hry prezentovaný loveckou atrakcí a kuželníkem. V architektuře pernštejnského parku se projevily téměř všechny motivy, které jsou příznačné pro repertoár parků konce 18. století a které doporučovaly soudobé teorie zahradního umění a vzorníky. Nepřekvapí, že výtisky populárního zahradnického vzorníkového časopisu Ideenmagazin nebo zahradnického periodika Taschenbuchfiir Gartenfreunde, vydávaných na konci 18. století v Lipsku, se nacházely ve schröfflovské knihovně na Pernštejně. (Str. 137)

Kniha probírá téma hodně zeširoka; začíná kapitolou Moravská osvícenská aristokracie a její krajinné parky, která na šedesáti stránkách projde historii zakládání anglických zahrad v zemi jejich zrodu, inspirační vlivy i jejich šíření. Doplněná je medailonkem Teorie krajinných parků, který vysvětluje filozofii anglických parků v kontrastu k zahradám francouzským a dává je mimo jiné do souvislosti se společenským zřízením.

Teprve pak se dostáváme k hradu a historii jeho zahrady. Kapitoly:

• Pernštejnský park očima romantiků
• Renesanční štěpnice a barokní místo potěšení
• medailonek Ignác Schröffl z Mannsbergu
• Sentimentální park barona Schröffle z Mannsbergu
• medailonek Brněnské zahrady
• Park v dlouhém století
• Park ve 20. století

Tady se hodí ukázat, jak vypadal park v padesátých letech:

a jak vypadá dnes, po kompletní rekonstrukci:

Další kapitoly se pak soustředí na stavby v zahradě:

• Park a jeho stavby
• Čínský pavilon
• Obelisk
• Poustevna
• Kenotaf barona Františka Josefa Schröffla z Mannsbergu
• medailonek Pernštejnský tis

(Nechybí pochopitelně ani Summary, Poznámky, Prameny, Literatura a Rejstřík.)

Ačkoliv park měl spoustu krásných zákoutí (růžová spirála, poustevna, spleť cestiček ve svahu), jako celek mě příliš neoslovil, bylo to příliš odkryté a stavby … tak nějak nezapadaly do celku.

Kniha je ale skvělá!

KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal. Pernštejnský park. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. ISBN 978-80-908257-0-3.