Novátorsky pojatá učebnice, soustředící se na badatelské dovednosti, vzbudila mimořádně silné reakce. Na Frankfurtském knižním veletrhu získala ocenění (v rámci BELMA, Best European Learning Materials Awards); Ústav pro studium totalitních režimů se od ní „zásadně distancoval“, přestože jestli tomu dobře rozumím na ní pracovali jeho již bývalí zaměstnanci; nejrůznější komentáře kritizují „skandálně“ chybějící informace (Michal Klíma na Hlídacím psu), naopak na její obranu vystoupilo duo Groman-Stehlík.
Téma je zkrátka tak živé a zajímavé, že jsem nemohl odolat a celou trojici učebnice + pracovní sešit + příručku učitele si pořídil a pročetl.
A pojetí je tedy opravdu mimořádně odlišné! Každá kapitola začíná badatelskou otázkou a úvodním textem (Pražské jaro, str. 70):
Následuje několik historických zdrojů – fotografií, textů, obrázků nebo karikatur, propagačních letáků, úryvků z filmů. Část jich je v online části učebnice na webu Historylab, zejména ty multimediální. Ke zdrojům žáci dostávají otázky a úkoly (Pražské jaro, str. 71):
V pracovním sešitě mají QR kódy pro online podklady, připravený prostor pro zápisky, naznačené myšlenkové mapy, výběry z možností a formulář pro závěrečné sebehodnocení (příklad Dekolonizace Konga, str. 64):
Cíl je jediný – zpracovat zdroje, porozumět jim a na základě toho se dobrat odpovědi na badatelskou otázku.
Příručka učitele je pochopitelně nejrozsáhlejší a přináší kompletní metodické pokyny. Od formálních věcí, jako je mapování na očekávané výstupy RVP nebo formulace cíle lekce, přes návrh jejího průběhu (včetně časového doporučení na jednotlivé fáze a úkoly) až po návod k hodnocení. To je vždy odstupňováno do tří úrovní znalostí (nízká, střední, rozvinutá) a uvádí i příklady žákovských odpovědí:
Následuje přetisk stránek z učebnice s podrobným komentářem každého zdroje:
Témata moderní dějiny pokrývají, byť řada údajů je řečená mimochodem (třeba jen v pomocné časové ose). Pro představu jednotlivé sekce a kapitoly:
Jak je patrné, je to něco jiného, než jsme z učebnic zvyklí. Žádná kvanta údajů, ale nutnost přemýšlet, vnímat zdroje, dívat se perspektivou dobových aktérů a pronikat do jejich motivací. Analyzovat obrazy, plakáty, co ukazují a co chtějí dosáhnout. Klást otázky, hledat odpovědi a historicky bádat. Trénování dovednosti, nikoliv paměti.
Koncept je to vynikající, málo faktů a letopočtů je výhoda, kontext a kořeny jsou mnohem důležitější. Opravdu tlačí na porozumění – a také zapamatování si, protože to, co takhle žáci zažijí a udělají, je mnohem trvanlivější než biflování.
Takové úkoly jsou samozřejmě náročné na místo i čas, takže už pak logicky není prostor na další fakta. Která leckdo považuje za nezbytné, viz ty úvodní odkazované kritiky. To ale není nic, co by nezvládl každý učitel dějepisu doplnit.
(Ve Frausu ale mohli předjímat a do každé kapitoly dát informační okénko, „fact sheet“, ušetřili by si tím možná dost problémů.)
Jestli má učebnice nějakou chybu, tak to bude obtížnost. Sám si nejsem jistý, jak bych takovou výuku celý rok zvládal. (Nebo je to právě tím, že mě tohle školy neučily a tak si to neumím představit?)
Možná je pro naši zkostnatělou společnost učebnice příliš revoluční, ale rozhodně jí fandím! V takových dovednostech vidím lék proti dezinformacím.
Odkazy:
(Článků a kritik je nepřeberně, pár jich je zmíněno v úvodu článku, sem jsem přidal jen precizní pohled didaktika.)
Kolektiv autorů. Soudobé dějiny - badatelská učebnice dějepisu. Plzeň: Fraus, 2022. ISBN 978-80-7489-617-0.
Kolektiv autorů. Soudobé dějiny - badatelský pracovní sešit. Plzeň: Fraus, 2022. ISBN 978-80-7489-753-5.
Kolektiv autorů. Soudobé dějiny - příručka učitele badatelského dějepisu. Plzeň: Fraus, 2022. ISBN 978-80-7489-752-0.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.