Myslel jsem si, že science fiction mám docela načteno, ale tahle kniha mě vyvedla z omylu – znám jen vrcholky ledovce, a rozhodně ne všechny.

Kniha je rozdělená do následujících kapitol:

• K počátkům sci-fi: od Odysseje k Frankensteinovi – od starověku až do začátku 19. století. Homér, Lúkianos ze Samosaty, Cyrano z Bergeracu, Thomas More a utopie, Jonathan Swift, Mary Shelleyová...
• Jules Verne, obdivovatel vědy a vizionář: Francie, 19. století. Mládí Julese Vernea, jeho literární začátky, jeho vztah s P. J. Hetzelem, série Podivuhodné cesty...
• H. G. Wells, revoltující katalyzátor: Anglie, od konce 19. po začátek 20. století. Wellesovo mládí, jeho začátky, jeho největší díla, jeho politická přesvědčení...
• Příchod pulpových časopisů: Spojené státy, od konce 19. století až do krize roku 1929. Časopisy Argosy, Wird Tales, All-Story, Amazing Stories, Wonder Stories, The American Weekly… Z autorů a dalších aktérů zmiňováni mimo jiné: [vynechávám, seznam je na čtyři řádky] Hugo Gernsback, E. R. Burroughs, H. P. Lovecraft, Robert E. Howard, 'Doc' Smith, ...
• Francouzské sci-fi a vědecká fantastika: Francie, konec 19. století a první polovina 20. století. Zejména Camille Flammarionová, J. H. Rosny, začátky Goncourtovy ceny, Maurice Renard, časopis Sciences et Voyages, [atd., vynechávám]
• Zlatý věk amerického sci-fi: od třicátých let po konec let čtyřicátých. Počátky Johna W. Campbella a jeho práce na časopise Astounding, Isaac Asimov a jeho zákony robotiky, Robert A. Henlein, A. E. Van Vogt, Theodore Sturgeon, návrat k pulpům, schůzky literární společnosti Manana, jaderná hrozba ve sci-fi, jazykověda ve sci-fi, Campbellův odklon k pseudovědám, knihovna zlatého věku sci-fi. [atd., vynechávám]
• Velká Británie a New Wave: od počátků (konec třicátých let) až do let šedesátých. Aldous Huxley, George Orwell, Arthur C. Clarke, J. R. R. Tolkien, Robert Silverberg, Brian Aldiss, … [vynechávám]
• Americká alternativní scéna: od konce zlatého věku (padesátá léta) po dobytí měsíce (1969). Richard Matheson, Kurt Vonnegut, Rod Serling, Philip K. Dick, Frank Herbert, Robert Silverberg, Kate Wilhelmová, Harlan Ellison...
• Americké ženské sci-fi. Ještě jednou Judith Merrilová a C. L. Mooreová, dále také Katherine MacLeanová, Ursula Le Guinová, Joanna Russová, Pamela Sargentová, Rebecca F. Kuangová (laureátka ceny časopisu Astounding 2020). Otázka postavení ženských hrdinek v science fiction.
• Kyberpunk: poslední velká revoluce science fiction? Bruce Sterling, William Gibson, popularizace termínu 'kyberpunk' Gardnerem Dozoisem, Dashiel Hammett, Métal hurlant, Vernon Vinge, popkultura, NSO neboli "new space opera"...
• Moderní francouzská science fiction: od druhé poloviny 20. století až dodnes. Neopomenutelné edice a jejich vydavatelé, Raymon Queneau, překlady Borise Viana, Stefan Wull, Moebius, Alejandro Jodorowsky, ...[atd., vynechávám]
• A co zbytek světa? Science fiction v Německu, Polsku, Rusku, Itálii, Španělsku, Skotsku, Asii, Jižní Americe a Africe. Stanislaw Lem, Alexej Tolstoj, bratři Strugačtí, Gabriel García Márquez, … [atd., vynechávám]

Myslím že už z pouhého přehledu tušíte, že to není nic povrchního. Naopak, nálož je to tak velká, že je místy nečitelná, komiks nekomiks. Ostatně komiksové zpracování je spíš doplnění, žádné příběhy nečekejte – je to jen ilustrace. I když se snaží – kapitolami nás provázejí různé postavy, od vydavatele pulp časopisu přes trojici spisovatelů až po dva roboty z filmu a románu:

• Dějiny science fiction v komiksu v ČBDB
• Dějiny science fiction v komiksu v Databázi knih

DOLLO, Xavier, MORISSETTE-PHAN, Djibril. Dějiny science fiction v komiksu. Kniha Zlín, 2022. ISBN 978-80-7662-448-1.