Hodnocení: Metaanalýzy jsou dnes nesmírně módní, jsou považovány za nejdokonalejší metodu k potvrzení účinnosti léků nebo jiného experimentálniho výsledku, a proto se je snaží získat všechny farmaceutické firmy jako důkaz účinnosti jejich léků. Metaanalýzy mají přesto značné slabiny. Soubory případů v jednotlivých studiích jsou často nehomogenní, kvalitativně nestejné, a nestejná nebo nepřesně popsaná je i metodika zpracování souboru. V tom případě lze provést jen tzv. souborné zpracování, nikoli skutečnou statisticky zajištěnou metaanalýzu. Mylnou představou je také to, že ze souboru nepřesných studií lze pomocí statistického zpracování dojít ke správnému závěru. Platí opak. Zařazením nepřesných dílčích studií do metaanalýzy se zastře pozitivní výsledek studií exaktních. Proto se k správnějšímu závěru než pomocí metaanalýzy lze dopracovat hodnocením kvality jednotlivých studií podle přesných kritérií. Nekvalitní práce jsou vyřazovány a hodnotí se jen studie nejkvalitnější. Jiným významným kritériem správnosti výsledku, které se dnes používá zejména při hodnocení prací z oblasti pseudovědy, např. alternativní medicíny, je zhodnocení, jakým směrem se mění výsledek se stoupající kvalitou jednotlivých prací. V případě homeopatie bylo např. zjištěno, že se stoupající kvalitou experimentů klesá udávaná účinnost homeopatik až k nule. Studie provedené homeopaty vykazují pozitivní efekt, studie ze seriózních vědeckých pracovišť efekt nulový. Metaanalýza by tedy vykázala falešně pozitivní efekt homeopatik. (Str. 140)

A s teoriemi o kulovém blesku:

(… ) Většina teorií předpokládá, že jde o jev elektromagnetický nebo že jde o shluk plazmatu. P. Kapica soudí, že by mohlo jít o vysokofrekvenční výboj mezi zemí a mrakem, podle jiných jde o atmosférický maser. V r. 2000 vyslovili dva australští vědci názor, že se může jednat o hořící kouli z vláknitého křemičitého materiálu, vytvořeného nárazem blesku do země. Tato hypotéza byla v r. 2006 podpořena experimentálně. Výbojem elektrického proudu přes tenkou křemíkovou destičku vyrobili A. Pavao a G. Paiva žhavé modrobílé nebo oranžověbílé kuličky o velikosti až ping-pongového míčku, které po dobu až osmi sekund poletovaly po laboratoři. (… ) (Str. 116)

A pobavilo mě důsledné střídání měkkého a tvrdého i v odstavci o reiki. Ta nekonzistence je tak velká, že to snad musí být schválně!

(… ) Do České republiky zavedla reiki E. Müllerová, když na 2. světovém kongresu alternativní medicíny v Karlových Varech v r. 1992 reiki metodu popsala a nabídla vyučení dalších Mistrů. Slovo reiky znamená japonsky „božská energie”. Podle reiki jsou všechny nemoci jen důsledkem poruchy a blokády proudění životní síly. Na rozdíl od jiných metod, třeba akupunktury a reflexologie se neodstraňuje blokáda přímo, ale je nutno poruchu opravit vléváním nové kosmické reiki energie. Mistr nasává energii reiky z kosmu a pak ji předává pacientovi. S. Nevins, autorka knihy o reiky, doporučuje metodu k léčení poškození mozku, diabetu, rakoviny i pohlavních chorob. Vlastní léčba probíhá tak, že Mistr nejprve přiloží své ruce na čelo klidně ležícího pacienta. Pak ruce přikládá na nemocná místa nebo nad chorobné orgány. Přitom se hluboce soustředí na přijímání a vysílání reiki. Někdy na postižená místa přikládají krystaly a léčebné kameny. Běžně je k léčbě zapotřebí několik hodinových sezení. Vedle vlastní léčby se také Mistři reiky věnují organizování kurzů, v nichž jsou ve dvou stupních zasvěcování za úplatu noví adepti reiki. (… ) (Str. 200)