Vaclav Smil: Energie - Průvodce pro začátečníky (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Energie Velmi komplexní, přitom čtivá a srozumitelná publikace představuje energii a energetickou náročnost většiny přírodních i lidských činností a procesů.

V první kapitole Energie v naší mysli: pojmy a měřítka probírá energii jako takovou – co to vlastně je (a co není), jak obtížný a zkreslovaný je význam tohoto slova, jak se vyjadřuje, měří a jak rozličné formy zaujímá. A pak už se pustí do konkrétních oblastí jako Energie v biosféře: fungování přírody nebo Energie v historii lidstva: svaly, nástroje a stroje. Odtud jeden citát o tažných zvířatech. Věděli jste, že se vždy využíval více skot než koně?

V celosvětovém měřítku se vždy využíval k práci více skot než koně (obr. 15). Proč tato preference méně výkonných a pomalejších zvířat, která obvykle vydržela pracovat méně než 10 let (oproti 15—20 letům u koní), byla obtížněji cvičitelná a postrádala koňskou vytrvalost? Jistě, postroj na voly je levnější, nepotřebují ani podkovy a tak snadno se neplaší — ale zásadním důvodem je energetické hledisko. Přežvýkavci mají vysoce specializovanou trávicí soustavu a jsou schopni (s pomocí bachorové mikroflóry) metabolizovat celulózu, kterou ostatní savci buď netráví vůbec, nebo jen nedostatečně a v omezeném množství. Přežvýkavci nespotřebovávají potravu potřebnou pro jiná zvířata ani pro člověka. Jeden z druhů tažného skotu, vodní buvol, se navíc výborně hodí do tropů: dokáže se pohybovat v bahně, živí se vodními rostlinami a krmivo metabolizuje účinněji než tur domácí. Všichni turovití navíc dávají maso a kůži a jejich hnůj je recyklovatelný a vítaný zdroj živin pro pole. Proto chudí rolníci vždy upřednostňovali voly (a dokonce i tažné krávy) navzdory skutečnosti, že kůň je mnohem lepší tahoun. (Str. 116)

Další je Energie v moderním světě: civilizace fungující na fosilní paliva, asi nejrozsáhlejší část knihy. Těžba a produkce paliv, spotřeba, elektrárny a jejich součásti, produkce oxidu uhličitého, dopady na životní prostředí.

Navazuje Energie v každodenním životě: od jídla po e-maily. Jídlo, osvětlení, chod domácnosti, vytápění, doprava. Jeden překvapivý fakt:

(… ) dokonce i nejúčinnější osobní automobily mají energetickou nákladnost na ujetý kilometr jen nepatrně lepší než nejmodernější dopravní letadla; u mnoha automobilů jsou náklady mnohem vyšší než u létání. Díky vysokému zdanění pohonných hmot v Evropě a Japonsku jsou tamní vozidla menší než v Severní Americe, kde si první záměrná vylepšení účinnosti vyžádala teprve dvě kola dramatického zdražování surové ropy ze strany OPEC. (Str. 214)

A konečně, Energie v budoucnosti: trendy a neznámo. Tady autor mluví o nerovné dostupnosti energie, alternativních zdrojích a jejich problémech. Zase jeden příklad, biomasa:

Energie z biomasy se mohla stát významnou složkou budoucího zásobování energií pouze v případě velkoplošné a intenzivní produkce vybraných druhů rostlin a stromů schopných při využití moderních technologií konverze na tekutá nebo plynná paliva, případně elektřinu. Tato strategie má tři zásadní nedostatky. Za prvé — jak bylo vysvětleno ve 2. kapitole fotosyntéza funguje s logicky velice nízkou energetickou hustotou, jakákoliv velkoplošná produkce paliv z biomasy by si tudíž vyžádala obrovské plochy zemědělské půdy (a pro udržení vysoké produktivity by to musela být skutečně zemědělská, nikoliv okrajová, jinak nevyužitelná půda). Za druhé, lidstvo si již nyní uzurpuje podstatný podíl (až dvě pětiny) čisté primární produktivity biosféry (sklizní potravinových a krmných plodin, těžbou dřeva, pastvou a záměrným zakládáním savanových i lesních požárů) a její další zatížení masivní produkcí paliv by vedlo k pokračujícímu úbytku biodiverzity a prohlubující se degradaci životního prostředí. A za třetí, celkové náklady (ekonomické, energetické a ekologické) velkoplošné produkce energie z biomasy jsou mimořádně vysoké.

Nízká energetická hustota znamená obrovskou územní náročnost (obr. 51). Například náhrada pouhé čtvrtiny světové spotřeby fosilních paliv vypěstovanou dřevní biomasou by si vyžádala (i při vysokých průměrných výnosech 15 t/ha a vysoké účinnosti spalování) tři plantáže větší, než je veškerá zalesněná plocha Evropy a USA dohromady, což je zjevně nemožné. (Str. 249)

Budoucnost by mohla být ve fotovoltaice, díky její relativně vysoké výkonové hustotě. A tím se dostávám k asi jediné nevýhodě knihy – jejímu stáří. Přestože je skvělá, nadčasová a díky tomu, že aktivně odmítá předpovídat, i zabezpečená před blamáží, stejně by aktualizaci potřebovala jako sůl. Patnáct let je v energetice věčnost a aktuální čísla chybí.

(Ale bez ohledu na to vřele doporučuji, takhle pěkný souhrn jen tak někde nenajdete.)

Odkazy:

SMIL, Vaclav. Energie - průvodce pro začátečníky. Praha: Kniha Zlín, 2018. ISBN 978-80-7473-634-6.

Vaclav Smil: Energie - Průvodce pro začátečníky

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv