Přehled odpadového hospodářství ve formě stravitelné pro každého vydala autorka ve spolupráci s akciovkou EKO-KOM. To je nezisková společnost, která poskytuje podnikům řadu služeb, spojených s recyklací obalů jejich výrobků. Firmy s ní uzavřou smlouvu a EKO-KOM jim pak zajišťuje splnění zákonné povinnosti zpětného odběru a využití obalových odpadů. Má sice monopolní postavení (viz), ale zrovna u odpadů bych se tržního principu trochu bál, jakýkoliv výpadek nebo pokles odběru některé suroviny by nemusel být úplně zdravý.
Kniha tak není nezávislá, na druhou stranu popisuje systém tak, jak je nastavený a funkční. K popisu hojně využívá schémata, výklad je názorný. Příklad ze strany 16-17, Jak funguje systém EKO-KOM:
Úvodní část – Odpady u nás doma – mluví o celém systému. Proč je třídění nutnost, obecní vyhlášky o odpadovém hospodářství, povinnosti občana, obce, firem, financování, již zmíněný zpětný odběr atd.
Následuje nejrozsáhlejší Co a jak se třídí. Tady jsou očekávané informace o tom, jaký odpad do jakého kontejneru, ale také jak funguje dotřiďovací linka nebo jak se recyklují auta. Čekali jste, že se rozeberou? Já ano, ale je to jinak:
Z autovraku se nejdřív odstraní všechny provozní kapaliny (oleje, benzín) a musejí se taky „bouchnout“ airbagy. Poté se v obrovském kladivovém mlýně celý autovrak rozdrtí na kousky velikosti zhruba 10 x 10 cm. (Str. 35)
Pak se na dotřiďovací lince oddělí železné a neželezné kovy, měkké plasty (sedačky, polstrování), tvrdé plasty a sklo, které se dále recyklují obvyklým způsobem.
(Na části se ručně rozebírají větší přístroje a spotřebiče, třeba počítače.)
Zaujal mě také směsný plast – to, co zbyde, když se vyberou dobře zpracovatelné plasty. Je nevzhledný, ale zpracovat se dá. Výsledné výrobky sice jsou méně mechanicky odolné, nepravidelné barevně apod., ale:
Desky ze směsných plastů se dají velmi dobře využít pro protihlukové stěny kolem dálnic. Jejich odolnost vůči počasí je mimořádná. (Str. 50)
Úplný zbytek pak má velkou výhřevnost, a dá se použít jako palivo. Samozřejmě za vysokých teplot a důsledným dodatečným čištěním spalin pod neustálou kontrolou. Ale i tak to není jednoduché:
Nerecyklovatelné plasty, papír a další materiály se drtí, melou a prosívají na sítech. Výsledná směs musí mít určitou velikost částic a určitou výhřevnost. Správné namíchání směsi vyžaduje velkou zkušenost. (Str. 51)
A tak dále, nápojové kartony, kovové odpad, bioodpad, jedy a nebezpečné odpady…
Jak se to dělá je nejzajímavější. Tady uvidíte třeba průřez skládkou (odvod skládkové vody ze dna a její čištění nebo jímání plynu), využití jako zdroj energie (běžný směsný komunální odpad má výhřevnost kolem 10 MJ/kg, to se blíží hnědému uhlí), sběrné dvory, kompostárnu, nebo mechanicko-biologickou úpravu zbytkového odpadu.
Zajímavé jsou i Mýty v odpadovém hospodářství, pár příkladů:
Zkrátka, přestože kniha vypadá trochu nezajímavě, je to přesně naopak. A je vhodná i pro děti.
Odkazy:
vydal EKO-KOM, Praha 2013, ISBN 978-80-904833-1-6, cena 190 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.