Raky blíže neznaje, celkem jsem se zaradoval, když jsem v blízkém potoce narazil na živý exemplář. Je to přece indikátor čistoty vody…

Důkladně jsem si ho vyfotil, jak mi jen proudící voda a mobil dovolil, a až po pár týdnech se pustil do zjišťování o jaký přesně se jedná druh.

A nestačil jsem se divit – raků se u nás vyskytuje pět druhů. Dva původní, chráněné a kriticky ohrožené, rak říční a rak kamenáč.
A tři zavlečené, rak bahenní, rak pruhovaný a rak signální. Z nich je chráněn pouze bahenní. Ti druzí dva, kromě vyšší agresivity a zvládání horší kvality vody ještě navíc přenáší račí mor, ale sami jsou k němu odolní, takže to není žádná výhra. To se ovšem při jejich vysazení nevědělo:

Se snahou vrátit raky do našich vod, tam kde byly populace nemocí zdecimovány, se v minulosti nejprve introdukoval rak bahenní (Astacus leptodactylus), evropský druh, který bohužel jako náhrada nefungoval, jelikož je též citlivý na račí mor. Proto byly v Evropě pro introdukce zvoleny severoamerické druhy – rak pruhovaný (Orconectes limosus) a později rak signální (Pacifastacus leniusculus), které byly k račímu moru odolnější. O nebezpečí, že jsou přenašeči smrtelného onemocnění, se v té době mnoho nevědělo a pokud ano, tak to při introdukcích nebylo bráno v potaz. (Zdroj Není rak jako rak – říční nebo signální?)

Takže pět druhů. Jak je ale rozeznám? Nejlepší a nejrozsáhlejší popis a klíč k určování je text PRAKTICKÁ OCHRANA RAKŮ od Terezy Petruskové, Davida Fischera, Moniky Štambergové, Adama Petruska a Evy Kozubíkové, ke stažení na Biolib (pdf).

V tabulce na str. 9 jsou vyjmenovány rozlišovací znaky, díky kterým jsem poměrně rychle vyloučil raka bahenního a pruhovaného. Ti na rozdíl od mé fotky nemají hladký krunýř (a pruhovaný je navíc … pruhovaný). Raka kamenáče zase vyřadily postorbitální lišty, má jen jeden pár, moje fotka dva.

Takže buď je to vzácný a chráněný rak říční, nebo nevzácný a nechráněný odolný rak signální. To už jsem šel bod po bodu:

počet a tvar postorbitálních lišt

rak říční	rak signální	můj exemplář
2 páry leží v jedné linii	2 páry	asi jedna linie, bod pro raka říčního

špička rostra

rak říční	rak signální	můj exemplář
poměrně dlouhá, ostrá	poměrně dlouhá, ostrá	hm, tak dál

podélný kýl rostra

rak říční	rak signální	můj exemplář
výrazný, pilovitý	chybí nebo je slabě naznačen	pilovitost nevidím, výrazný mi taky nepřipadá, bod pro raka signálního

podélné strany rostra

rak říční	rak signální	můj exemplář
hladké	hladké	koukám rostrum mi moc nepomáhá

spodní strana klepet

rak říční	rak signální	můj exemplář
červená až hnědočervená	sytě červená	nevím, já ho neotáčel ani nechytal

další nápadné zbarvení

rak říční	rak signální	můj exemplář
nemá	bílá až namodralá „signální“ skvrna u kloubů pohyblivých prstů klepet	Skvrnka tam sice je, ale spíš oranžová, a možná je to jen kloub, takže tohle je bod pro raka říčního

povrch krunýře

rak říční	rak signální	můj exemplář
malý počet trnů a hrbolků (nejméně 2 páry) pouze za šíjovým švem	téměř hladký, vždy bez trnů	za šíjovým švem nevidím nic, bod pro raka signálního

žábrosrdeční švy

rak říční	rak signální	můj exemplář
oddálené	oddálené	tak nic, no, taky oddálené

tvar a povrch klepet

rak říční	rak signální	můj exemplář
mohutná, široká, drsná	mohutná, široká, hladká	drsná - bod pro raka říčního

Výsledek 3:2 pro raka říčního mi ale nepřipadal dost přesvědčivý, a tak jsem pátral dál. Ještě je tam nákres hlavohrudních krunýřů:

Když vedle toho položím automaticky detekované hrany z fotky (zvýraznil jsem rozlišovací znaky):

vyjde mi – zejména s ohledem na napojení hlavy – rak signální. Takže 3:3. To jsem si tedy pomohl…

Procházel jsem pak všechny možné stránky, včetně výborné bakalářské práce Lukáše Jurka Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině. A ten má na str. 48 asi nejlepší srovnávací fotku vůbec, Obr. č. 12:Z leva rak říční Astacus astacus a rak signální Pacifastacus leniusculus z lokality sympatrického výskytu Těšíkův rybník; foto L. Jurek, 2012

Po pečlivém prohlédnutí jsem usoudil, že moje fotky se podobají více tomu vlevo, tedy že to patrně je rak říční.

(Jistý si ale pořád nejsem; pokud se v racích někdo vyznáte, budu rád za upřesnění.)

---

Aktualizace 9. 9. 2022: Po třech letech jsem v téže řece narazil na račí miminko.

A protože jsem ho na malou chvíli držel, podíval jsem se zespodu na barvu klepet. Sytě červená to není, takže to by byl další bod pro raka říčního.

Použité zdroje:

• Petr Difko: Naši raci na chytej.cz
• kolektiv autorů: Praktická ochrana raků
• Pavla Řezníčková, Lukáš Jurek a Lukáš Mareš: Raci a krabi –desetinožci (Decapoda)
• Lukáš Jurek: Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině
• Není rak jako rak – říční nebo signální? na Živa natura, z. s.