Jedu takhle po hradecké dálnici kolem náspů a všímám si, jak jsou tam místy vyložené různě široké pruhy z kamení.
Vypadá to dobře, zajímavé zpestření, ale k čemu to může být doopravdy?
Nikde jinde než na D11 jsem to ale neviděl. To může znamenat, že je tam unikátní místo, nebo také – vzhledem k tomu, že kolem Hradce je to nejnovější úsek -, že je dnes zkrátka tento způsob stavby moderní.
Nevíte někdo, jak to je? Našel jsem pouze diskuzi na fóru webu České dálnice, spekuluje se o drenáži nebo zpevňování.
(foceno 22.3.2015; omluvte prosím kvalitu fotek, na dálnici přes okno a za jízdy to není úplně ono)
„Jedná se o odvodňovací žebra, přitěžovací lavice, sanace lokálních poruch, či ochranu svahů v místech, kde se nedá z různých důvodů použít ohumusování a osetí.
Většinou to jsou opatření, která souvisí s vodním režimem, převážně v zářezových partiích tělesa komunikace.“
Takže opravdu drenáž a zpevňování.
Hledal jsem ještě nějaké podrobnosti k jednotlivým opatřením. Spousta zajímavých informací je v Zásadách postupů směřujících ke stabilizaci sesuvů dle metodiky České geologické služby (k přečtení na stránkách krizového řízení na webu statutárního města Frýdek-Místek).
Tak například drenážní žebro, rýha vykopaná po spádnici a vyplněná štěrkem, bývá 3-5 m hluboké (to zvenčí nevypadá). A u přitěžovací lavice, která přidáním hmotného tělesa k patě náspu zvyšuje jeho stabilitu a brání sesuvům, musí také existovat drenážní vrstva - aby lavici nenarušovala vsakující voda.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.