Jaroslav Seifert: Jablko z klína - Ruce Venušiny - Jaro, sbohem (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Jablko z klína – Ruce Venušiny – Jaro, sbohem Tyto tři sbírky vyšly ke konci Seifertova poetistického období a naznačují jeho blížící se posun. Básně jsou velmi intimní, prožitkové, hodně z nich melancholicky vzpomíná na dětství.

(...)
Když navracím se v místa ta,
je všude jen trochu šedě,
člověk se kolem rozhlíží,
nic spatřit nedovede.

Tu knížku, chlapče, schovám ti,
vydej se zase na cesty,
když člověku je dvanáct let,
mívá víc v životě štěstí.

Jistě tam opět uvidíš
v houštinách oči hadí -
budeš mít luk a ostrý šíp
a v očích užaslé mládí...

(Julius Verne, str. 103, Jaro, sbohem)

Další velké téma je plynutí času, stárnutí a smrt.

(...)
Slova se mění v otázky,
moudrost a sláva ve vrásky
a struny opět v jemný vlas,
chlapec se mění v básníka
a básník přeměnil se zas
v ten bílý keř, pod kterým spal,
když krásu vroucně miloval.
(...)

(Proměny, str. 25, sbírka Jablko z klína)

Nelze přehlédnout, jak pravidelné rýmy Seifert píše, a jak jsou zpěvavé – jako by samy měly melodii, jako by si přímo říkaly o zhudebnění. Třeba tak, jako to udělal Ján Juriček s básní Píseň o lásce (sbírka Jaro, sbohem, str. 160).

Moc dobře se četly, doporučuji.

nakladatelství Levné Knihy KMa, Praha 2002, ISBN 80-7309-057-0, cena asi 59 Kč

Jaroslav Seifert: Jablko z klína - Ruce Venušiny - Jaro, sbohem

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv