Na českém internetu je jen málo lidí, kteří nikdy neslyšeli o zmrdech. D-FENSovy články jsou odkazovány, kolují v e-mailech a jak vidno, dočkaly se i knižního vydání. Není divu, autorovi se povedlo velmi dobře zachytit problém, kterému je dříve či později vystavena kterákoliv úspěšná firma, totiž přívalu jedinců, kteří sice nic neudělají pořádně, neumí zacházet s lidmi a jde jim jen o sebe, ale zato jsou plní sebevědomí, posedlí touhou po úspěchu, postavení a penězích - a zodpovědnosti se štítí. Pro dosažení svých cílů udělají cokoliv, pošpiní kohokoliv, věci přelakují na růžovo a pak hledají viníka jinde.

„K tomu pojmenování: původně se jedná o označení nepříliš vydařeného produktu rozmnožovacího procesu. V každém případě je ve slově zmrd odkaz na mechanismus jeho vzniku obsažen. Naši zmrdi jsou sice geneticky v pořádku, ale přesto na něm vznikla během jeho vývoje zásadní chyba. Jmenuje se přebujelé ego a způsobili je jeho rodiče, většinou také zmrdi, tím, že mu odmalička podsouvali, že on je nejlepší a že ostatní jsou trapný blbci. Chcete-li vychovat zmrda, dělejte to taky tak.“ (Str. 10)

Proces infekce pracoviště zmrdy, „zazmrdování“, rozdělil D-FENS do čtyř fází. Od jednotlivých případů (1. fáze, nepodcenit), přes shlukovací proces a vznik konglomerátů zmrdů (2. fáze, závažná, leč ještě léčitelná situace), plné obsazení (3. fáze, léčit nelze, je ale šance na overbastarding a následně zmrdí občanskou válku, nutno důsledně krýt záda) až po terminální stádium:

Ke knize obecně - jedná se o soubor článků z D-FENSova webu, v naprosté většina psané samotným D-FENSem. To je důležitá poznámka; kdo jste web četli nebo čtete, víte, že v jednu dobu ho autor otevřel dalším přispěvatelům. Některé články měly vysokou informační hodnotu, ovšem D-FENSovu břitkému stylu vyjadřování se nedokázal přiblížit nikdo a začaly se objevoval křečovité výkřiky, odpor proti jakémukoliv dopravnímu omezení už z principu nebo popisy až nepřiměřených 'bojů' s někým, kdo trval na pravidlech. Je proto dobře, že výbor zůstává u nejlepšího autora a také u podstatných témat - zmrdů a vohnoutů. Jedním z důsledků je, že vypadla třetí typologická kategorie, ichtylové, jedinci zcela nepraktičtí a nepochopitelní, kterou na webu doplnil Slušňák (díl 1, díl 2).

V každém případě vřele doporučuji, analýza a typologie je podařená, čtení je to zábavné - i když s lehkým mrazením, protože s nějakým zmrdem jsme se už setkali všichni.

nakladatelství PLOT, Praha 2006, ISBN 80-86523-76-4, cena 189 Kč