Pak se dozvíme o šesti otázkách (6O, anglicky 6W), které nám pomohou vidět a určit typ problému (a také typ obrázku): kdo, co; kolik; kde; kdy; jak; proč. Model SQVID zase pomůže při volbě toho, jak ten obrázek rozpracovat: jednoduchý (Simple) versus rozpracovaný; kvalita (Quality) versus kvantita; vize (Vision) versus provedení; jednotlivé atributy (Individual) versus srovnání; změna (Delta) versus status quo. Kapitolu uzavírá pravidlo <6><6>, cit. „pro každý jeden ze způsobů vidění existuje právě jeden odpovídající způsob ukazování. Pro každý jeden z těchto způsobů ukazování existuje jediné vizuální schéma, které k němu tvoří výchozí bod.“ Například ke způsobu vidění „kdy“ je to ukazování „časová osa“.

(Ptáte-li se, proč to sem takto rozepisuji, je to proto, abych si to měl kde připomenout. A z obsahu knihy tím příliš neprozrazuji, čtenář totiž potřebuje vědět jak obrázky kreslit a které to mají být v které situaci, nikoliv jak je třídit.)

Třetí část, nazvaná „rozvíjíme nápady“, popisuje jak všechna pravidla a doporučení dát dohromady a použít při řešení konkrétních problémů z praxe. Knihu pak uzavírá případová studie, popisující softwarovou firmu, jejíž vlajkový software začíná stagnovat, a její vizuální hledání cesty k úspěchu.

Celé povídání je o obrázcích a tak v žádném případě obrázky nemohou chybět - na každé stránce najdete několik náčrtků popisovaných postupů. Jsou jednoduché a o jejich názornosti se přesvědčujete neustále.

Nesporně mě kniha ovlivnila, a to i po pouhém přečtení, bez aktivní snahy začlenit její poznatky do své práce. Když jsem totiž potřeboval spolu se zákazníkem rozplést složitý problém, úplně automaticky jsem základní stavební prvky rozdělil na „kdo“ má „kde“ uvidět „co“ a začal je zakreslovat do obrázku. Že to pomohlo efektivitě snad ani nemusím dodávat - další z knih, kterou potřebujete, i když to možná ještě nevíte.

nakladatelství Jan Melvil Publishing, Brno 2009, ISBN 978-80-903912-9-1, cena 298 Kč