S. O. Lilienfeld, S. J. Lynn, J. Ruscio, B. L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie

Už pouhý název této knihy by měl upoutat vaši pozornost, o obsahu nemluvě. Populární psychologie je oblast, v níž je třeba maximální obezřetnost, protože je mýtů a nevědeckých představ plná, a bulvárními novináři zkreslené výsledky výzkumů vše jen zhoršují. Autoři v úvodu publikaci popisují takto:

Knihu začínáme průzkumem rozsáhlého světa populární psychologie, nebezpečím, které psychologické mýty představují, a jejich hlavními 10 zdroji. V hlavní části knihy pak zkoumáme 50 široce rozšířených mýtů populární psychologie. U každého mýtu pojednáváme o jeho výskytu v obecné populaci, poskytujeme názorné příklady z rozsáhlého světa populární psychologie, možný původ a vědecké důkazy k danému přesvědčení. Přestože jedním z našich hlavních cílů je mýty odbourávat, dostáváme se mnohem dál, než k pouhému vyvracení můtu. U každého mýtu také diskutuje o poznatcích, o nichž víme, že jsou pro dané téma pravdivé, čímž předáváme ryzí psychologické znalosti, které si čtenáři mohou převzít a využít v každodenním životě. (Str. 9)

Pár příkladů, abych vás nalákal:

• Většina lidí využívá jen 10% své mozkové kapacity
• Ke koupi určitého produktu mohou lidi přesvědčit podprahová sdělení
• Vzpomínky na traumatické zážitky lidé obvykle potlačují
• Studenti se toho naučí nejvíce, když způsob výuky odpovídá jejich způsobu učení
• Lidé se mohou naučit nové věci, například jazyky, během spánku
• Lepší je zlost dát najevo ostatním než ji držet v sobě
• Za úplňku se zvyšuje počet pacientů přijatých na psychiatrii i počet zločinů

Někde je ještě přidaný rámeček Pod drobnohledem s rozšířenými detaily k tématu. Například u mýtu 41: V poslední době se objevila rozsáhlá epidemie dětského autismu autoři v rámečku probírají, jak je to s mimořádnými intelektuálními schopnostmi autistických jedinců.

Na konci každé kapitoly je seznam dalších mýtů, už bez podrobného rozboru, jen s uvedením dvojice informací pověra-fakta. Například pověra Sebevraždy jsou zvlášť časté v temných zimních dnech. a fakta: Po celém světě jsou sebevraždy nejčastější během nejteplejších měsíců. (str. 229)

Knihu uzavírá deset opačných příkladů - vypadají neuvěřitelně, ale jsou pravdivé. Když budete držet při prohlížení kreslených vtipů v ústech tužku a vytvářet tím grimasu podobnou úsměvu, budou vám vtipy připadat zábavnější. A slova s písmenem k, jehož vyslovení nutí k podobnému výrazu, budou směšnější než jiná. Hypotéza mluví o obličejové zpětné vazbě...

U vědecké popularizace samozřejmě nesmí chybět přehled zdrojů a literatury (má přes padesát stránek) nebo rejstřík.

Kromě toho, že je kniha dobře a čtivě napsaná, je i po všech stránkách poctivá. Procházejí se studie, analýzy a metaanalýzy jiných studií, posuzuje se relevantnost údajů a závěry nejsou dogmatické. O věrohodnosti tvrzení nebudete mít pochyb. Zaváhal jsem jen jednou, u zmíněné epidemie dětského autismu, protože hledáním příčin rostoucího výskytu se zabývá leckdo. Popisované studie ale vypadají přesvědčivě. Roman Polach ve své recenzi kritizuje zhodnocení jiného mýtu (o psychických následcích sexuálního zneužívání). Nevím, jestli je to špatnou volbou studií nebo jejich rozpornými výsledky a zda jde o mýty, či ne, posoudím těžko. Jako celek je ale 50 největších mýtů populární psychologie jedna z nejlepších psychologických knih, které jsem četl.

---

Aktualizace 23. 5. 2022: K této knize je třeba se vracet a připomínat si, co všechno je mýtus nepodložený fakty. A také kolik těch mýtů je způsobeno nebo posilováno kulturou – filmy a knihami. Třeba představa, že se lze vykroutit ze zodpovědnosti za trestný čin prohlášením za nepříčetného. Lidé se domnívají, že že je to široce rozšířené, data ale ukazují, že jde o méně než 1% případů a že úspěšnost takového pokusu je zhruba 25%. Nebo elektrošoky – tak, jak se ukazují ve filmech, už nejméně 50 let nevypadají. Dělají se v celkové anestezii, s použitím uvolňovačů svalů a někdy i blokátorů slinění, a indikovaným pacientům skutečně pomáhají natolik, že by je v případě návratu deprese podstoupili znovu. A uvolnit vztek agresivním chováním? Bohužel, místo zklidnění je takový člověk více agresivní…

Ještě dvě zajímavosti:

Psychologové se dnes víceméně shodují, že paměť není reproduktivní – nekopíruje přesně to, co jsme prožili -, ale rekonstrukční. To, co si vybavíme, často bývá zastřenou směsí přesných vzpomínek a toho, co je v souladu s naším přesvědčením, potřebami, emocemi a předtuchami. Tyto předtuchy vycházejí z naší znalosti sebe sama, z událostí, které se snažíme vybavit, a z toho, co jsme prožívali v podobných situacích. (Str. 82)

Pověra: Sny se odehrávají jen během několika vteřin, i když jejich vyprávění později zabere mnohem více času.

Fakta: Tento názor zastávaný Sigmundem Freudem a později dalšími odborníky je mylný; mnohé sny trvají půl hodiny či ještě déle. (Str. 130)

Odkazy:

• 50 největších mýtů populární psychologie v ČBDB
• 50 největších mýtů populární psychologie v Databázi knih

LILIENFELD, S. O. , LYNN, S. J., RUSCIO, J., BEYERSTEIN, B. L.: 50 největších mýtů populární psychologie. Praha: Euromedia Group, 2011. ISBN 978-80-242-2998-0