Wuwejův zápisník

Jak vzniklo rčení 'nechat ve štychu'?

08.04.2011 00:51, Wu | čeština | komentáře -

Při pravidelné cestě na nádraží mi opět padl zrak na billboard s hlavou pana Bernarda.

Billboard Bernard, autobusové nádraží Pardubice

(autobusové nádraží, Pardubice, foceno 16.3.2011 v 7:45)

Tentokrát jsem ale neuvažoval nad pohotovým využitím (či snad zneužitím) stávky lékařů nebo nad fyziognomií tohoto nezapomenutelného obličeje, nýbrž nad samotným „necháním ve štychu“.

Znamená to nechat někoho v problémech, bez pomoci, napospas okolnostem. Ale kde se tohle slovo vzalo? Štych je přece steh. Opravdu to původně znamenalo nechat s rozešitou ránou?

Ne. To jsem se pouze nechal svést obrázkem. Slovo štych má kromě stehů i několik dalších významů a přinejmenším dva z nich by velmi dobře mohly být původcem rčení:

  • zdvih v kartách“ - v mariáši „nechat něco ve štychu“, třeba desítku nebo eso, je věc celkem nemilá
  • bodový reflektor v divadle nebo filmu“ - nechat někoho potit se bez pomoci v záři reflektorů, pod upřeným pohledem celého hlediště, to také není nic příjemného

Slovo pochází z německého Stich, které znamená „bodnutí, píchnutí, steh (německy stechen píchat), zdvih v kartách, jemanden is Stich lassen nechat někoho ve štychu; karetní výraz pravděpodobně vznikl z pojetí karetní hry jako souboje, tedy analogicky k bodnutí při šermování (...)

(Kolektiv autorů. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-098-4)

Není mi sice pořád jasné, jestli se nechávalo původně ve štychu karetním, nebo ležet probodnutého, ale se stehy to skutečně nesouvisí.

Aktualizace 27.5.2011

Jago se připojil k pátrání; v Machkovi našel, že rčení pochází z německého „jemanden im Stich lassen“ a protože němčinou na rozdíl ode mě vládne, zkusil prohledat německé weby se zajímavými výsledky. Kupříkladu zde vysvětlují souvislost s rytířskými turnaji (překlad a výklad Jago):

Spadl-li rytíř při turnaji z koně, nemohl se na něj kvůli svému těžkému brnění sám vydrápat a musel mu pomoci jeho zbrojnoš - ale musel to udělat rychle. Neobjevil-li se zbrojnoš, nebo přišel-li příliš pozdě, zůstal rytíř bez pomoci vystaven smrtícímu bodnutí (Stich) kopím (dřevcem) protivníka. Zbrojnoš ho tedy nechal bodnutí napospas, „im Stich gelassen“.

Existuje i verze, že toto úsloví má skutečně co do činění s krejčovinou - opuštěným, nedodělaným dílem. Proti tomu prý však hovoří skutečnost, že se toto rčení používá i ve švédštině, která má jiné slovo pro bodnutí kopím či hmyzem a jiné pro bodnutí jehlou při šití, přičemž ve rčení se používá to první.

12345
1302216660000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online