Metody oživování textu už jsem zmínil, další velká kapitola je „Čemu se při psaní vyhnout“. Útočnosti a kritičnosti, přemoudřelosti (broukopytlíkovosti), povšechnosti, výsměšnosti, přílišnému důrazu na formu, pseudovědeckosti atd.:

„Přemrštěná košatost (textu nebo vět)
'Celý ostrov oplývá neuvěřitelně různorodou krajinou, od dramaticky vyhlížejících hor porostlých borovicemi, bohatých údolí a vinnou révou porostlých úpatí, až po úrodné roviny, to vše obklopeno ohromujícím pobřežím s jiskřivými vlnami Středozemního moře omývajícími zlaté písečné pláže a malé odlehlé zátoky.'
Umění žasnout je hezká věc, ale toto?“
(kapitola Čemu se při psaní vyhnout, str. 92)

Mezi tím jsou drobnější a méně sourodé kapitoly o jazykových jevech všeho druhu, falešné vazbě, angličtině nebo jednotlivostech, které hodně napoví:

„'nic nenapovídalo tomu, že'
nenasvědčovalo tomu, že nebo nenapovídalo že

'zanechat na něm dojem'
udělat na něj dojem, zanechat v něm dojem

'dal si body do spojitosti s pochvalou'
dal si body do souvislosti s pochvalou, nebo uvědomil si spojitost bodů a pochvaly“
(kapitola Jednotlivosti, které hodně napoví, Str. 70)

Dalších téměř sto stránek zabírají ukázky článků a jejich stylistické rozbory. Jsou také výborně zpracované, ale přečetl jsem si sotva dva. Jednak mě nezaujala jejich témata, jednak mě pitvání textů nebaví. Do knihy ale dozajista patří.

nakladatelství Computer media, Kralice na Hané 2007, ISBN 80-86686-84-1, cena 220 Kč