Několikrát jsem si všiml, že nositelé některých, zejména méně četných jmen, vykazují určité podobné povahové znaky. Nomen omen. Pochopitelně jsem přemýšlel, jestli je to možné, a pokud ano, co by za tím mohlo být. Napadlo mě pár hypotéz, které se mi nepovedlo ihned vyvrátit (nevypadají na první pohled jako úplný nesmysl), a proto souvislost připouštím. Hypotézy:

Vliv prostředí

Jméno vybírají dítěti rodiče podle svého vkusu, svých preferencí a představ. Odráží se v něm jejich vnitřní naladění i očekávání od dítěte. Toto naladění se bude projevovat i na stylu výchovy, ovlivní tedy i budoucí chování člověka. Někdo, kdo pojmenuje dítě např. Zachariáš (podle údajů ČSÚ toto jméno dostali v roce 2006 dva chlapci), bude nejspíš potrhlý i v jiných oblastech života, než jen ve výběru jména.

Ztotožnění se jménem

Se svým jménem (i příjmením) se ztotožníme natolik, že jej dokážeme zachytit a rozpoznat v proudu jinak nerozlišitelného toku řeči. Například na večírku nebo v baru, kde mluví spousta lidí najednou; jevu se říká efekt koktejl párty.

A když už se s nějakým slovem ztotožňujeme, ať už vědomě nebo ne, spojujeme se sebou i to, jaký má význam a jak zní.

Vliv významu

Pokud se Bivoj dozví, že jeho jméno znamená „kanec nad kance“ (vymýšlím si), a uvědomí si to pokaždé, když své jméno uslyší, uvidí nebo vysloví, možná jej to nakonec pozmění. Na tomtéž principu jsou založené afirmace, sebeprogramování a další psychologické techniky.

Má to samozřejmě háček - význam svého jména každý nezná a určitě ne natolik, aby si to stále uvědomoval.

Vliv pocitu ze zvuku

Východní duchovní nauky operují s kvalitami zvuků, posvátným jazykem, kde je význam slov v souladu s jejich zněním a krátké verše, mantry, se donekonečna opakují či prozpěvují pro dosažení konkrétního účelu (kontakt s božstvím, změna sebe sama, léčba...). Proč by totéž nemohlo platit i pro jména?

Ostatně nemusíme vůbec uvažovat žádné esoterické principy, jen si poslechněte, jak některá jména zadrnčí, například Klára, a jiná jsou až mazlivá, jako třeba Anežka.

Zajímavé studie

Studie Wolfganga Köhlera ukázala, že lidé nejrůznějších kultur spojují slova s geometrickými tvary stejným způsobem. Köhler vytvořil neexistující slova (bouba a kiki) a požádal respondenty, aby těmito slovy pojmenovali dva obrazce, jeden ze zaoblených tvarů, druhý s ostrými hranami. Bouba/kiki efekt ukazuje, že zvuky vizualizujeme, a od vizualizace není ke změnám sebe samého příliš daleko (opět se vracím k afirmacím).

Robin Thomas z Miami Univerzity jde ještě dál a zkoumá korelaci mezi tváří a jménem.

V řadě studií se potvrdil tzv. Name letter effect, efekt písmen vlastního jména. Pokud si člověk má vybrat z libovolných písmen, dává přednost těm, z nichž je jeho jméno složeno. Děje se to i v různých kulturách a různých abecedách, předpokládá se podobný mechanismus jako u jiných sebepotvrzujících situací.

(Článek je rozvedení a doplnění myšlenek, zmíněných v komentáři pod Caymanovým článkem)

---

Aktualizace 23. 3. 2012: objevil jsem článek o dalším zajímavém výzkumu na téma jmen. Psycholog Adam Alter z New York University tvrdí, že z míry obtížnosti vyslovitelnosti příjmení můžeme odhadnout oblíbenost majitele a jména firem ovlivňují jejich úspěšnost na burze. A možná lze do jisté míry ze jména odvodit i charakter nositele.

Aktualizace 23. 1. 2014: Další zajímavost pro doplnění obrázku – vyhodnocení jmen klientů banky a jejich vztahu k používaným finančním produktům. Nevím, jestli rozdíly nejsou na úrovni statistické chyby, ale rozbor je to zajímavý.

Aktualizace 4. 8. 2024: studie o tom, že dokážeme přiřadit jména dospělých k jejich podobě Brutální síla stereotypů: Vzhled lidí se mění podle toho, jak se jmenují:

Magie v tom sice není, ale jména lidí mají přesto ohromnou moc. Podle izraelských vědců dokážeme poměrně dobře přiřadit tvář neznámého dospělého člověka ke jménu. U dětí to ale nefunguje. Vypadá to, že sociální očekávání, která se pojí se jménem, mohutně tvarují vzhled dotyčného člověka. Jak jste na tom se jménem vy?