Nedávno mi ve schránce přistál e-mail od Marieny, v němž se ptala na slovo zmola:

„Už pár dnů pátrám po přesném významu slova 'zmola'. Internet včetně Wikipedie mlčí (tam je známa jen Andělova zmola), pracovníci Archeologického ústavu nevědí. Nejbližší, co se mi podařilo zjistit je, že by to měl být jakýsi útvar na úpatí svahu, kam lovci zaháněli mamuty a zde je ulovili. Ale jak přesně vypadal, zda byl přírodního původu nebo jej ti udatní homo sami vytvořili, to je tajemství.“

Já slovo viděl poprvé v životě a protože žádnou pořádnou etymologickou ani nářeční příručku doma nemám, musel jsem internet zkusit také. Různé valašské slovníky, např. tenhle, uvádějí, že zmola je „rokle, roklina, strž, výmol“. Tím se vysvětluje záhada lovců mamutů, prostě je zaháněli do strže nebo rokliny.

Ale odkud slovo pochází? To už se hledalo opravdu obtížně; na jedinou stopu mě přivedl dialektický slovník moravský. V hesle „skotňai“ píšou, že je to „hluboká zmola vymletá vodou, která tam teče (Dob).“ S vymíláním a mletím by to opravdu mohlo souviset. Ostatně slovo výmol má stejný základ.

Nakonec to Mariena potvrdila: „slovo 'zmola' jsem přece jen v Machkovi v rejstříku našla, a to pod heslem 'mlíti' a znamená rokle vymletá přívalem vod. Takže ti lovci se dřeli jen s tím mamutem.“

(citace z mailu jsou použité se svolením autorky)