Vlastimil Marek, mimo jiné neúnavný propagátor muzikoterapie, mluví o tom, jak se správnou volbou hudby můžeme „naladit“. Změnit náladu, přeprogramovat, dostat do jiného emočního stavu.
Jenže u mě to nefunguje. Nemůžu si, rozčilený, pouštět meditační hudbu, protože by mě ještě víc rozčilovala. Hledám a vybírám takovou hudbu, která s mou náladou souzní a která ji - možná a po nějaké době - zneutralizuje, nikoliv takovou, která by se mě násilně snažila někam posunout.
Myslím, že je to vnitřní obrana před vytěsněním. Že se bráním opustit emoci aniž by dostala prostor, když už ne k fyzickému projevu, tak alespoň ke „komunikaci“ s příslušnou hudbou.
Jak to máte vy, volíte také hudbu k náladě, anebo se dokážete hudbou přeladit podle potřeby?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.