Hledat nebo aplikovat zen v nejrůznějších oblastech života, namátkou v bydlení nebo při opravě motocyklu, může být poněkud násilné a pokud jste k podobným knihám rezervovaní, vězte, že Reynoldsova kniha ten případ není. Sám to v úvodu podotýká: „Toto není kniha o zenu; je o komunikaci a o trošku jiném pohledu na prezentace, o pohledu, který je v souladu s naší dobou. I když se během výkladu několikrát budu k zenu a k jeho umění odvolávat, bude se jednat spíše o spojení symbolická než doslovná. Zenové tradice nebo praktikování zenu nemají přímo nic společného s dnešním 'uměním' prezentovat.“ (Str. 7)

Souvislost je především na úrovni zenové estetiky, prostoty a jednoduchosti, v pečlivé přípravě nebo soustředění na přítomný okamžik.

Prezentace... nudné slajdy se spoustou textu, nečitelné grafy, monotónně přednášející člověk, minimální grafická zajímavost, nesouvisející „zpestřující“ obrázky (cliparty), opakující se prvky (firemní patička) a milióny odrážkových seznamů. Všechno špatně! Garr Reynolds používá pojem „prezentace zabitá PowerPointem“ - ano, odrážkový seznam se dělá nejsnáze, ale k tomu PowerPoint a vlastně jakékoliv prezentování není určené. Když vypráví člověk, musí být centrem on, slajdy jsou jen podpůrný prostředek, dokreslení, názorná pomůcka. A když je účastníkům třeba dát informace, ať je dostanou po prezentaci v samostatném dokumentu, prospektu.

Recenze od Workaholica na mitvsehotovo.cz.

Aktualizace 24. 4. 2017: Po letech jsem po knize sáhl, abych si občerstvil principy a doporučení a také abych mohl posoudit, jak moc se mi dařilo či nedařilo se jimi ve svých proslovech řídit. Docela ano, první přečtení způsobilo zlom v nahlížení na prezentace. Napodruhé už to bylo jen takové proskenování a půlku povídání jsem jako balast přeskočil, ale do knihy patří a tak je mé doporučení stále v platnosti.
Dokonce bych řekl, že je to povinná četba.
(Pro kancelářské krysy, pochopitelně.)

nakladatelství Zoner Press, Praha, 2009, ISBN 978-80-7413-047-2