Jiří Schmitzer je všeobecně známý jako vynikající filmový herec. Méně známý je jako herec divadelní. A ještě méně jako písničkář a básník. Neprávem, jeho písně jsou také výborné - syrové a zemité, ale ze života. Některé vám zasadí pohlavek už prvním veršem, jiné si kopnutí nechají až na konec, ale většina z nich jsou takové potvory kousavé.

...
Ó jak je nádherný den
tak půjdeme ven
a spočinem v trávě
kde malé slunéčko spí
a my i když nejsme zlí
jsme ho rozšlápli právě
...

(Otázka, str. 126, kousek k poslechnutí zde)

Sbírku tvoří básně a písně z vydaných knih, hudebních CD (Recitál, Šílenec, Bouda), divadelních představení Studia Ypsilon aj., některé jsou publikované poprvé.

Ještě jedna ukázka, text písně Nedivte se:

Tak jsem si myslel, že už přesně vím jak žít
Že už přesně vím, co chci či nechci mít
Večer klidně uléhat a ráno ještě klidněj vstávat
A s rozvahou si brát a s rozvahou také dávat

Jo, to se lehce mluví, lehce řekne
A když zazní z úst tak je to jasné, pěkné
I sám Golem snad časem svou sílu ztratí
a co bylo tak se v opak náhle zvrátí

Nesuďte mne prosím lidé za čin
Že jsem vzteky roztrh šátek matčin
Že snad posté otcovu hůl pálím
Že se opíjím a jenom válím

Nedivte se co ten chlapec činí
Nevěřím vám že jste zcela jiní
V hněvu člověk vytrhá co léta sází
A kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí

(str. 112, kousek k poslechnutí tamtéž)

To je přesně ono. Taky si občas myslím, že už přesně vím jak žít. A pak něco přijde a neotřesitelná stavba se hroutí jako domeček z karet.

Odkazy:

• Kanimůra ze Šardonu v Databázi knih
• Kanimůra ze Šardonu v ČBDB
• recenze Jana Nejdlého

---

Aktualizace 1.8.2015:Znovu mě dostávala lakoničnost vyjádření, kombinace krásy a krutosti, lásky a syrovosti – jakou život přináší. Jiřímu Schmitzerovi se tohle všechno v jeho básních a písních daří zachytit.

(...)
Můj světe rozmilý
co přines jsi nám do kolíbky
Jen sebe celého
a to je vše co máš
I hvězdy vzdálené
i špetku soli do polívky
My celí tvoji jsme
neboť jsi celý náš
(...)

Balada, str. 134

---

Aktualizace 20. 11. 2020: To se vlastně nedá komentovat jinak, než několika vlastními verši:

Absurdní a trochu k smíchu
Verše pod nimiž v uších stále zní
Autorův přednes svérázný

Slyšíte ho tam také?

(… )
Křídla Meluzíny nevrhají stíny
a průhledná jsou tak že nespatří je zrak
však duše cítí tlak a určitě je znát
že tenké chladné blány
jsou zima mlhy vrány
a tichý v kamnech hlas
když naplní se čas
kdy lépe je jít spát

Jiří Schmitzer: Kanimůra ze Šardonu. Praha: Dybbuk, 2008. ISBN 978-80-86862-72-9.