Nathanael West: Přítelkyně osamělých srdcí (Wuwejův zápisník)

Tak především Přítelkyně osamělých srdcí je muž. Svoji situaci popisuje sám (str. 45):

"Začněme od začátku. Noviny si někoho najmou, aby pravidelně radil čtenářům. Ta rubrika je vlastně trik, jak zvýšit počet odběratelů, a celá redakce ji považuje za vtip. Nový redaktor místo rád přijme, protože by mu mohlo otevřít cestu do společenské rubriky, a kromě toho už ho nebaví dělat poskoka. I on považuje svou práci za vtip, ale po několika měsících mu ten vtip přestane připadat komický. Vidí, že většina dopisů jsou vlastně nesmírně pokorné prosby o morální či duchovní pomoc, že jde sice o neuměle vyjádřené, ale skutečné utrpení. Zjistí také, že ho jeho pisatelé berou vážně. Poprvé v životě je donucen zamyslet se nad hodnotami, podle nichž žije. A zjistí, že on sám je obětí téhož vtipu, ne jeho strůjcem."

Sledujeme jednotlivé epizody jeho života, krátké, černé, absurdní a ironické události, které ostře kontrastují s utrpením které cítí. Šéfredaktor Masák mu to také svým výsměchem dvakrát neulehčuje.

"Štván svědomím začal zoběcňovat. Od nepaměti vzdorují lidé chudobě a utrpení pomocí snů. Sny kdysi měly svou moc, ale film, rádio a noviny z nich udělaly dětinskou záležitost. Mezi mnoha jinými zradami je tahle nejkrutější. Přítelkyni osamělých srdcí postihla obzvlášť tvrdě, protože se odvážil sáhnout po kristovském snu o spasení. A měl pocit, že příčinou neúspěchu nebyly ani tak Masákovy vtipy či jeho vlastní pochyby, ale nedostatek pokory." (str. 54)

Masákovy promluvy jsou mimochodem velmi působivé, ačkoliv je nemyslí vážně, odhaluje v nich krutou pravdu, marnost svojí existence i všech okolo a vlastně svým cynismem zastírá, že cítí stejnou hrůzu jako POS.

Dílko je to malé, ale propracované, vřele doporučuji (Levné knihy, 19,-).

Nathanael West: Přítelkyně osamělých srdcí

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv