Edice Malá řada má jedno velké riziko. Že totiž to zvolené malé dílo nebude dost velké, nebo nebude mít dost velkou myšlenku a zanechá pouze malý dojem. Jako tahle povídka.
Mladá dívka v malém irském městě touží po "něčem zvláštním", něčem, co ji vytrhne z nudy a otupělosti. Tráví čas se svým nápadníkem, ale vzít si ho nechce, vlastně ho ráda nemá. Jednoho večera ji on vezme do parku, aby ji něčím překvapil a ukázal jí něco zvláštního. Vyvrácený strom, mrtvé větve, smutný pohled. Ona se mu vytrhne, uteče, ale v noci se rozhodne, že si ho přece jen vezme. A rozpláče se.
No jo, možná je to tragické nepochopení dvou pojetí "něčeho zvláštního", možná počátek zkaženého života, možná jen ubíjející šeď a nuda maloměsta, nebo hloupé děvče, co neví co chce, ale proč? Chybí mi tam nějaký důvod toho všeho, co tím chtěla autorka říct.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.