Antonín Doležal: Zakázaná slova

Slova takzvaně sprostá, vulgární (latinsky vulgus - lid, chátra) jsou slova jako každá jiná. Často jsou zvukomalebná, vystihující popisovanou věc nebo proces a jejich hodnocení se velmi rychle mění, je to vlastně jen jakási dohoda co je ještě slušné a co už ne. Vzpoměňme třeba slovo šukat - ještě Babička Boženy Němcové šukala po světnici, aniž by kohokoliv napadla jakákoliv sexuální souvislost. Jediné co tyto výrazy odlišuje je značná emotivní síla, kterou nutno respektovat a patřičně dávkovat.

Prof. Antonín Doležal, povoláním porodník, má hluboký zájem o filologii a shromáždil neuvěřitelné množství výrazů ze sexuální, anatomické, erotické i vyměšovací oblasti, a to nejen v češtině, ale i v mnoha evropských jazycích. Ukázal jejich vývoj a přejímání, odvozování, mnohdy je vystopoval až k sanskrtským kořenům (např. sarati) a vše proložil svérázným ironickým humorem:

"filozofové některých směrů odmítali styk se ženami, neb je odváděl od vznešených myšlenek. Spermatobolii - vrhání semene kompenzovali tím, že plodili jednu ideu ušlechtilejší než druhou a na lidstvu je to teď vidět."

"Koprodukce přes hláskovou podobnost neznamená hovnovod, odvozeno je od latinského produco, což značící mj. i roditi, ploditi, vytvářeti. Pokud významově se něco shora uvedenému mylnému překladu blíží, pak sit venia verbo, budiž milost slovu." (Ko-produkce versus kopro-dukce.)

Kdo čeká oplzlé čtivo, bude zklamán, jazykoví labužníci budou nadšeni.