Kent Beck: Programování řízené testy

Podrobné rozpracování jedné z agilních metodik - Test Driven Development (TDD), programování řízené testy. Nejprve se píší testy pro kód, který chceme vytvořit. Pak se i za cenu nejhrubších prohřešků co možná nejrychleji zprovozní. A na závěr se refaktoruje neboli pročišťuje. Výhody jsou jasné; máme v každém okamžiku úprav jistotu, že jakmile zprovozníme testy, budeme mít očekávanou funkčnost. Ujasníme si, jaký má mít vznikající kód interface, jak se bude používat. Zároveň nám funkční test dává nejlepší dokumentaci pro použití, dokonce vždy aktuální dokumentaci (a aktuální dokumentace, to je spíš zázrak, než pravidlo).

Zpět ke knize - první část, příklad s měnami, postupuje po tak malých krůčcích, až to vypadá idiotsky. Jasně, autor chtěl ukázat, že svatá trojice - napsat test, zprovoznit test, refaktorovat a zbavit se duplicit - nás k úspěšné struktuře dotlačí, i kdybychom byli naprostí hlupáci. Jenže číst se to dá jen s obtížemi.

Druhou část jsem téměř nečetl. Mám nechuť k Pythonu (ve kterém jsou všechny příklady) a nechápu proč bych měl vytvářet elementární framework pro testování pomocí testování jeho samého (autorovi to možná přijde vtipné).

Ještě že to zachraňuje část poslední, Vzory pro vývoj řízený testy. Obsahuje sadu návodů, tipů a technik jak testy skutečně programovat a jak vyřešit běžné problémy (falešné objekty; zjištění, zda volání metod bylo ve správném pořadí; test chování při chybě pomocí anonymních vnitřních tříd; jak navázat na práci druhý den...). Takže nakonec knihu můžu doporučit, TDD stojí za trochu námahy.