Scéna z první kapitoly, kdy šaman po ránu dřepí na improvizované latríně, šťourá se v nose, rozhlíží se po táboře a huláká na svého pomocníka naznačuje co? No přece to, že povídání o šamanovi nebude žádný romantický a idealizovaný příběh, že bude dost realistický. Protože šaman je také člověk. Postupně se do vyprávění o jeho životě a vlivu na kmen začínají vkrádat kritiky režimu, třeba Velký náčelník a Velký šaman, jejichž rozhodnutím se musí podřídit...
Dostanete do ruky pořádnou porci materiálu ke studiu, není to žádný jednoduchý kus textu. Přesahy jsou neustálé, ať ve vizích šamanova neschopného učedníka, který se ptá po spravedlnosti, pravdě, jejím hlásání a přináší si podivná tehdy neznámá slova jako třeba "hřích" (křesťanství), tak v šamanových úvahách (filozofie nejen přírodní), samozřejmě zmínky o Straně, tajné policii Velkého náčelníka a dalších jsou jasné, jde o narážky na soudobou totalitní společnost (kniha vyšla samizdatově roku 1976, o Bondyho životě se dočtete na Wikipedii nebo přímo na stránkách Myšlenky Egona Bondyho). Jak moc je kniha alegorie jeho vlastního života se můžeme jenom domýšlet.
"Náčelník prohlásil, že šaman moc špatně šamanuje. Už řadu let jsou stáda řidší a řidší, zato zimy delší a delší. Mamuty už dokonce neviděli, ani nepamatují (...). Šaman se musí napravit, a protože kořen všeho je vždycky v nesprávné ideologii, bude načase podívat se pozorněji, zda nemá šaman nějaké ideologické úchylky. Všelicos bylo o šamanovi slyšet a všeličeho si lidé všimli, je podezření, že se účastní slavností v rokli, že nevěří ve Velkého náčelníka, že se neřídí podle Velkého šamana, že dělá obřady naschvál pozpátku, že si skládá vlastní písně místo oficiálních, že si neváží vymožeností společnosti, v níž žije, že poslouchá zvrhlou hudbu a že onanuje, což je vrchol urážky vší mravopočestnosti." (str. 23)
Ano, stárnoucí šaman, jehož únava životem roste, a který se už dávno přestal předvádět, který ví, že jaro přijde i bez obřadu, začíná před lovci ztrácet autoritu. A nejen to, postupně musí víc a víc volit mezi poznáním, pohodlným životem a kolaborací.
Popisy šamanských světů a transů jsou výborné, Egon Bondy je zjevně znalec filozofie nejen orientální. Rozhodně knihu doporučuji (jen moralisté, kterým vadí vulgarismy či explicitní sexuální scény by měli být opatrní). Na Internetu jsem našel jedinou recenzi, na stránkách ODPORu.
P.S. Dát takovému dílu růžovou obálku, to vyžaduje hodně velké ignorantství.
