Jak diskutovat: Argumentace s presumptivní nebo komplexní otázkou

Šachy, to je pěkné přirovnání. Jen si říkám, že i sebekorektnější diskuze je často bezvýsledná, protože člověk je tvor iracionální a emotivní.
~

Jo hold diskuze, to je velká věda. Kolikrát mi přijde, že takový rozhovor se hodně podobá šachům. Dobrý diskutér (teď nemůžu najít odpovídající české slovo) taky umí dopředu odhadnout, jak bude ten druhý reagovat, či co jeho příspěvek do diskuze způsobí.
~

Liška: když to někdo vnímá, tak se brání nebo řekne že ne, ale když si to neuvědomuje, tak prostě začne uvažovat nad těmi dvěma variantami - i když ve skutečnosti třeba nechce nic.

Cayman: asi ano. Ale existují příručky, které radí, jak toho využívat, třeba Umění persvaze (http://blog.wuwej.net/2006/04/06/andrzej-batko-umeni-persvaze.html).
Jednou jsem to udělal strejdovi s tetou (a dvěma malými sestřenicemi). Přijeli, zazvonili, zeptali se "Jste doma?", já řekl: "ne" a zabouchl dveře. Pak jsem tedy vyměkl a zase otevřel, ale myslím že byli překvapení víc než dost.

Jago: mluvnicky samozřejmě stejné nejsou, bez čárky jsou varianty libovolně zaměnitelné, s čárkou se vzájemně vylučují. Ale to nic nemění na tom, že je to výběr ze dvou variant (s presumpcí). Takže z tohohle pohledu rozdíl nevidím.

Děd nevěd: to je pěkný příklad, díky
~

A logikou je tu a tam problém: "Letos jsem neviděl všechna představení v ND." Neviděl jsem tedy ani jedno nebo jsem nějaká viděl?
Jinak, odpovědět na otázku "ano" se dá snad jen pokud obsahuje i odpověď. To platí vlastně i pro "ne".
~

Zajímavé téma, také jsem si podobných otázek už několikrát všiml. Nemyslím si ale, že by to byla nějaká úmyslná manipulace, spíše se jedná o komunikační neznalost, blbost, či nezkušenost. Všichni se učíme celý život lépe a výstižněji používat jazyk. Horší je to, když někdo celý den musí mluvit cizím jazykem. To je pak "manipulace" v otázkách i v argumentaci jako vyšitá.

Měl jsem kdysi kolegu, který vše řešil s totálním nadhledem. Např. mu zvonil telefon a někdo se ho tam ptal, zda má čas. Odpověděl, že má a zavěsil. Jednoduché a stručné jako vývojový diagram :-)
~

VR: jenže bohužel někdy nic jiného nezbývá (obchodní partner, nadřízený, učitel, úředník...) a pak se hodí umět manipulace rozpoznat.

Liška: pro mě jsou obě věty stejné, pořád jsou podbízeny dvě varianty a tichý předpoklad, že si něco dáme.
Jinak ovšem souhlasím, že na to se musí odpovědět jedině zdlouhavě (a korektně).

Jago: to je pěkné [úsměv]. V jaké knize to bylo?

~

Otázka "Dáte si čaj nebo kávu?" je OK, odpovím ano, ne nebo kávu nebo čaj.
Otázka "Dáte si čaj, nebo kávu?" To už je buď - anebo. Poměr vylučovací.

Ono se dá odpovědět klidně "přijedu na konfernci a nebudu mít referát." Blbé je to jen např. v diskusních pořadech, kde s takto kladenou otázkou zároveň rozkáže reportér: "přímá odpověď - ano, nebo ne, pane ministře?!"
Na to ovšem vždycky můžu říct, co chci, nemusím se nechat viklat, ne? Sice to bude zdlouhavější odpověď a některým divákům se to nebude líbit, ale to jsou ti, co jsou beztak nablbbí :)


~