Wuwejův zápisník

Margaret Simpsonová: Artušovské legendy (Děsivá literatura)

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Wu
2019-08-08 22:24:09
Přesně. A kdo chce, může se do původních příběhů zanořit a zkoumat jejich vývoj a vzájemné ovlivňování jak dlouho bude chtít.

Modernizovaný jazyk, parafráze, forma, to všechno něco přidává.

Vadí mi ale zjednodušená, redukovaná vydání. Protože jen ubírají, ale tváří se jako původní dílo. A kdo si po něm pak půjde číst znovu totéž, byť bohatší a barvitější?
Tribun
2019-08-08 08:57:43
Vždycky, když čtu o podobném pojetí, první, co mě napadne, je že je to sprostá profanace a zjednodušování likvidující vše podstatné z obsahu. Ale tentokrát mě jako první napadlo, že to může být vlastně i docela zajímavá hra s formou. Konečně, k čemu je pietně uchovaný příběh o Artušovi, kterému už nikdo pořádně nerozumí? Takové to "k lidu níž a s lidem výš". Není nakonec lepší smířit se ztrátou něčeho, co naprosté většině lidí nechybí, výměnou za širší přístupnost? Obzvláště když původní forma může zůstat pietně zachována.