Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.
2016-05-08 23:18:02
Míla: díky za doplnění. Na ten třetí díl 1Q84 jsem opravdu zvědavý.
~
2016-05-04 11:30:53
četla jsem od Murakamiho v podstatě všechno, co u nás vyšlo, většinu knížek několikrát, protože jsem hutné, jak už tu někdo psal, a protože mě to bavilo, pokaždé jsem nacházela a nacházím něco nového. 1Q84 3.díl mi nesedl, konec příběhu mi připadl trochu jako socialistické příběhy o světlých zítřcích. Ale zbytek úžasný zážitek.
~
2016-05-03 23:00:23
svědek: 1Q84 určitě dočtu a nejspíš opravdu zkusím i něco dalšího. Ta melancholie, osamělost, uzavřenost je mi blízká.
Citát z recenze je zajímavý, vůbec jsem ale nepoznal, kdo jsou ti, kdo umí zacházet s texty. Čtenáři? Murakami? Jeho hrdinové?
Tribun: to je fakt, často se mi stává, že na doporučovaných nebo oblíbených knihách nic zajímavého nenajdu. Tohle ale není ten případ... ani předstírání hloubky jsem nezaznamenal. Uvidím u dalších.
~
2016-05-02 11:02:14
Také jsem jednoho Murakamiho četl (a zaboha si nemohu vzpomenout, který to byl, snad Konec světa), protože jak byl v módě, tak jsem ho dostal. No nevím, ne, že by to bylo vyloženě špatné čtení, jen jsem měl pořád dojem, že autor postmoderně předstírá hloubku, která v jeho díle nikdy nebyla a být ani neměla. Že je někdo na výsluní nutně neznamená, že každého osluní.
~
2016-05-02 01:05:13
Rozhodně doporučuju. Sám jsem byl překvapen, jak mi může být tak blízký styl nějakého Japonce. Ale on prý tam patří právě k těm uvažujícím a píšícím spíš "západně". V určitém smyslu se ty knihy hodně podobají - jsou melancholické, o introvertech, na hranici fiktivního a reálného světa. Budu zvědav na tvé dojmy.
Z jedné recenze:
"Právě umění zacházet s texty, tedy na jedné straně schopnost formulovat v nich, co vidíme kolem sebe, a na druhé straně schopnost je číst, patří k hlavním zbraním všech, kteří se nechtějí octnout v zajetí pochybných narativů, spřádaných jako fiktivní románové kukly ze vzduchu ? ne snad nějakým orwellovským Velkým bratrem, ale záplavou anonymních a bezvýrazných malých lidí."
~