Tak si představ, že když jsem šla v poledne z domu, našla jsem ve schránce lísteček o tom, že mám ten balíček na poště. .....
A anžto jsem tam už měla nakročíno se všemi svými stížnostmi, od ohnuté plechové cedule až po odstěhovávavší se adresáty :-D, tak jsem papírek rovnou přibrala do houfu.
Ještě cestou jsem zjistla, že se na něm velmi drobným písmem skví alaboulince natištěný text o tom, že balík do ruky : MIMOŘÁDNĚ NEBYL PODNIKNUT POKUS O DODÁNÍ DO RUKOU ADRESÁTA ....
To už jsem fakt viděla drobátko do nachova a nevěděla jsem jestli se smát či syčet jak přetlakovanej papiňák....
Paní na reklamacích na poště mě vlídně vyslechla. Odhaduji, že určitě prošla mnoha školeními na téma: "jak přežít v krizových situacích s nasr*štvaným klientem" . Pečlivě si opsala datum, kdy o mně tvrdila pošta na vráceném dopise že jsem se odstěhovala neznámo kam. Soucitně mi odkývala, že ohnutí plechové cedule bylo pochybení doručovatelky. A na mé vzteklé syčení ohledně dorukového balíku mi téměř špitáním a s tragickým výrazem ve tváři sdělovala, že ta centrální výdejna má teď velké problémy, protože co prý slyšela, tak tam dost zaměstnanců po stávce dalo výpověď a teď mají nedostatek personálu .... Takže asi tak!
No, a abych se stihla dovytočit až do finále, tak jsem odpoledne objevila krámek s výtvarnými potřebami, ve kterém měli - dokonce o něco levnější - to, za co jsem české poště zaplatila ještě skoro stovku navíc, že mi to přinese až do ruky ...
Inu, člověk se pořád učí :-)
~