O vesmírné síle života vím z Reiki. Vlastně odvždycky, ale tohle to tak hezky upřesnilo. Že je svět divný pod nadvládou mužů a autoritativního boha, to jsem si všimla. Dlouho jsem si myslela, že by větší síla žen svět zlepšila. Ve starých mytologiích se to ozývá, ale ženy jsou tam stejně kruté jako muži (např. keltové).
Už několik mužů mi zcela vážně řeklo, že jsou pány tvorstva. Vždycky jim říkám, že NIKDO není pánem ničeho, natož oni. Vůbec netuším, kde se v někom tenhle pocit bere. Když se ptám, některý řekne, že člověk vytvořil umění, jiný, že technologie nebo filosofii. Ostatní tvorové jsou pro ně méněcení, když nic takového nedokázali. (máte to, jako muž, taky?)
Nějakou svou vnitří sílu, kterou neumím popsat, jsem pocítila a trochu jí používám, když se bojím ve světě (myslím, že k těmhle technikám se uchylují ti, kteří jsou nejistí, ostatní žijí spokojeně ve světě materiálním). Jen jsem nevěděla, že je ta síla ženská, myslela jsem, že je to prostě síla vědomí... Asi jí teda začnu pěstovat, ale tu knížku nezvládnu přečíst - je psána pro mě hodně nepříjemným způsobem (podle těch ukázek)...
Ale vlastně se mi nechce uvěřit, že se nějak liším, protože jsem žena. Já jsem prostě člověk, živý tvor, nedílná součást vesmíru. Odtud jsem přišla a tam se vrátím a pak už nebudu žena ani Anidea, budu idea.
~