Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Můžete také vkládat Emoji.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.
2014-05-12 20:12:59
Knihu jsem četla před deseti roky, dostala se ovšem ke mně v němčině Spiele der Erwachsenen a hodně mne nadchla a bavila. A nedávno před pár dny jsem narazila na menší knížku (bohužel nevím název), kde byl takový přehledný výcuc z několika autorů, každému věnována kapitola, Berneho, dítě-rodič-dospělí s modely chování, kdy k nim dochází, Schulz von Thun model 4 uší, slyšíme to, na co jsme momentálně naladěni. Schulz von Thun mě dostal už kdysi na uni, studovala jsem komunikaci, a neskutečně to sedí a lze pozorovat, když se na to zaměříme v každodenní komunikaci. Samozřejmě není to vždy snadné, ale když se člověk stane pozorovatelem, i sám sobě, pak si začne mnoho věcí uvědomovat.
~
2014-04-25 23:40:38
jm: díky. U nás poprvé vyšla už dávno, i tohle vydání obsahuje předmluvu M. Plzáka z roku 1970.
VojtaR: ne, neměl jsem dojem, že by jakkoliv hry nebo stereotypy prohlubovala. Zjednodušení tam jistě je, ale už samotné rozkrytí mechanismů, jaké se uplatňují v interakcích, otevírá oči.
Doporučený odkaz je skvělý, díky.
~
2014-04-24 17:45:58
Není kniha toxická v tom, že by prohlubovala stereotypy a zužovala vnímání. Není kniha anti-zen?
A když jsem zmínil zen, dovolím si odpočit a doporučím ukiyo-e.org
~
2014-04-24 10:15:27
Pekný článek. Tuto knížku jsem četl na gymplu (mám dojem, že nám o ní říkali a četl jsem ji možná už před převratem) a byla pro mě tehdy jako zjevení. Mám ji zase na seznamu, že se k ní chci vrátit po čtvrt století.
~