Běhání mrazu po zádech

Díky. Bohužel šíření oběma směry a temperament mezi ex a in jsem nezahrnul mezi zkoumané varianty a tak to použít nemůžu.
Jinak data jsou pořád příliš malá na to, aby se z nich něco dalo něco věrohodně vyvodit. Přesto jeví jednu zajímavou vlastnost - u mužů šíření shora dolů, u žen naopak.
~

Páni, několik sekund, to je docela síla. Takže zdola nahoru, přidám do dat, děkuji.

(pořád příliš malý vzorek, bohužel)
~

Díky! Už jsem nečekal, že se někdo přidá. Bohužel s takovým směrem jsem nepočítal, takže vás do dat zařadit nemůžu (nepřevažuje přece jen některý směr?).

Jinak koukám další introvert - zatím se nepřihlásil jediný extrovert. Buď mě žádný nečte, nebo extroverti na mrazení v zádech netrpí :)
(ne, samozřejmě dat je tak málo, že se nic vyvozovat nedá)
~

Zajímavá myšlenka, díky!
Bude se ale obtížně ověřovat. Možná komentářem někoho kdo danou osobu dobře zná (na sebereflexi nelze spoléhat).
~

Věda je výzkum a udělat si diplomku na tohle téma mi nepřijde nemožné. Bohužel ale nemám žádné kontakty.
~

Bohužel odpověď na zmíněné otázky také neznám a také by mě moc zajímalo, jestli spouštíte příčinu, nebo vyvoláváte jen část procesu, část jevu.
Chtělo by to laboratoř :).
Možná se nabídnout nějaké lékařské fakultě?
~

Takže dost možná vědomá kontrola neurotransmiterů. Fascinující.
Díky za odkaz, zatím jsem se probral dvěma stránkami, jsou tam zajímavé příspěvky i vychloubání, ale evidentně to jde...
~

jirka k: no to je tedy úžasné!
Díky za komentář, netušil jsem, že se pocit dá vyvolat.
A při tom vyvolávání - je s tím spojena nějaká představa, vzpomínka, vybavení si hudby, zážitku - nebo opravdu jen cílené spuštění reakce?
~

Perfektní, díky za příspěvek. Myslím, že i když to není úplně typický průběh, dá se říct že pohyb je shora dolů. Ještě bych ale potřeboval vědět, jestli jsi introvert nebo extrovert.
~

Zrovna jsem si pustila písničku, na kterou jsem přišla včera a ze které mě opravdu silně a příjemně mrazilo, stejně to zafungovalo i teď.

U mě to je tak, že mráz jakoby udeří do lopatek a pak se rozvine směrem do paží, jako bych roztahovala křídla. Dál než za lokty se ale nijak moc nedostane. Na spodní části zad mráz nijak obzvlášť necítím, ale poté se přenese i do stehen.
~

Anidea: vážně zvláštní.

vitsoft: zajímavé, to si nevybavuju. Předpokládám, že to přibývajícím věkem vymizelo?
~

André Pulgarem popisovaný nával tepla přecházející zevnitř úst směrem k mozku při návalu silného strachu nebo při uvědomění si nějakého velkého průšvihu je zajímavý, ale nikdy se mi to ještě nestalo. V těchto případech si ale vzpomínám na periodické stahování a povolování análního svěrače. Jako děti jsme říkaly, že bychom mohli prdelí štípat drát. Účelem reflexu je zřejmě defekací odlehčit tělo a usnadnit tak rychlý útěk, ovšem tento mechanismus funguje nanejvýš u ptactva či hmyzu a pro dnešního člověka je spíše kontraproduktivní.
~

Někdy se takhle už probudím, někdy, když slyším, že se někdo vzteká... A tak.
~

Tohle zní skoro jako nějaký neurologický problém. Co to spouští, také emocionální zážitky, hudba?
~

Někdy mi mráz na zádech vydrží sedět několik dnů... Od lopatek až na ramena. Rozlije se najednou (jako Vitsoftovi) a sedí. Pak to až bolí. Třeba se tady dozvím, co to je.
~

Zdenka_P: díky, za pochvalu i za účast.
~

Linniere, to je úžasný přípitek, hned od dnešního večera ho používám! :)
~

fialka: díky za účast. Akupunkturní dráhy je dobrý tip.
A to, že se přebytek vylije tam, kde není vidět... to mě rozesmálo :D
~

Ad Tokugawa:

Bohužel nevím, ale věřil bych tomu. Na Mělníku je v hospůdce Diana na zdi napsán irský přípitek: "Připíjím na Tvou rakev, nechť je vytesána ze stoletého dubu, který já zítra zasadím!" Takže Irové asi mají k podobným hrátkám s jazykem a významy sklony :-D
~

Spíš zdola nahoru, pokud to "zdola" nesahá níž než mezi lopatky, a do stran.
Žena, introvert, tichá a klidná jako hladina hlubokého jezera...


Myslím ale, že by to mohlo mít souvislost spíše s něčím jako akupunkturními drahami a takovými věcmi než s intro/extravercí. Mozek si jakoby uvědomí, že spustil nadvýrobu něčeho neadekvátně k dané situaci a tak ji "vylije" tam, kde to podle něj je nejmíň vidět :-). No kdo si vidí na záda?

Jak tak čtu tolik fan fiction povídek, tak se tam toto mrazení objevuje poměrně často a kolikrát jen z toho důvodu, že se na dotyčného někdo díval on si přestavoval, co s ním bude dělat. Takže to mohou být různé pocity vyvolané hlavně představami, které to všechno spustí.
~

Ten výraz: Někdo mi šlápl na hrob, tuším, pochází z Irska.
~

vitsoft: infravert :)
Vylití všemi směry, o téhle možnosti jsem nevěděl.
K tomu atavistickému reflexu a vysvětlení od André Pulgara jen doplním, že adrenalin jako neurotransmitter je v těch nervech sympatiku přítomný.

Honza: shivers down your spine

André Pulgar: velmi zajímavé, ten pocit v ústech. Jsem zvědavý, jestli se někdo z komentujících ozve, že to zažívá také.

Tokugawa: díky, také za ten přehled klasifikace :). Jednu kategorii jsem do průzkumu mohl zařadit, kdyby mě tedy napadla - temperament.

Linniere: sáhla smrt, vida. A vlastně to má logiku, celý ten reflex "útok nebo útěk" je určený pro situace nejvyššího nebezpečí, kdy je smrt na dosah.

lojzo: ano, pěkný výraz :). Díky za údaje.
~

Pekný výraz pre tento jav je aj "smrtka ma preskočila". ;-)
Mňa preskakuje zdola nahor (aspoň myslím, v poslednom čase som to nemal možnosť prakticky overiť). Štatistické údaje: Muž, podľa doporučeného testu introvert.
~

U nás se tomu vždycky říkalo, že na někoho "sáhla smrt". A někde jsem slyšel i přirovnání, že se někdo "prošel po mém hrobě" (docela zajímavé je to použití minulého času o budoucím jevu).

Ale k odpovědím:

Mráz mi přebíhá zezdola nahoru po páteři, odněkud zhruba dlaň nad křížem až ke krčním obratlům, kde nakonec zježí vlasy na zátylku.

Jsem muž.

Osobně si myslím, že jsem zhruba na půl cesty mezi introvercí a extrovercí.

Zkusím zjistit i u ostatních z rodiny a doplním sem.
~

Jo: muž, introvert, cholerik, gurmán, čtenář, zahradník, čajomil, pivař, tulák, banjista, lenoch.
~

Jako vitsoft: okamžik uvědomění se zabodne mezi lopatky s v mžiku se rozšíří všemi směry. Týká se to ale pouze zad.
~

vitsoft: před hormonální reakcí je reakce nervová - mozek aktivuje sympatický nervový systém, který praští adrenalinem do receptorů na adrenergních synapsích.

Wu: muž, introvert. Bohužel si teď nemohu vybavit, odkud kam mi běhá mráz po zádech a několik simulovaných pokusů o vyvolání nyní selhalo. Ale (podobně jako vitsoft) mohu přidat jiný takový fenomén: při náhlém návalu strachu (třeba když jedu autem a najednou zahlédnu po straně stát policejní auto), se mi v ústech rozlije (zepředu dozadu) takové měkko a teplo, pak to z hltanu pokračuje jakoby dozadu a nahoru "do mozku".
~

Mně už dlouho nic po zádech neběželo, ale vzpomínám si, že se ten pocit chladu rozléval jakoby z jednoho místa všemi směry. Patrně jsem statistická odchylka, povahově infravert.

Zaujal mě jiný atavistický reflex: jdu kolem křoví, když z něj najednou vyrazí zajíc. V tu ránu mě na zádech zamrazí a zježí se vlasy. Tradiční vysvětlení je, že hypothalamus vyšle nervový povel kůře nadledvinek k vylití adrenalinu do krevního oběhu, čímž se má organismus aktivovat k boji nebo útěku. Nechápu ale, jak je možné, že ke zježení dojde nejpozději za třetinu sekundy od úleku. Vždyť než se hormon dopraví krevním řečistěm až do hlavy, kde působí stažení drobných svalů kolem vlasových váčků, mělo by to chvíli trvat, krev přece neproudí tak rychle.
~