Shodou okolností jsem také nedávno (asi před rokem) tuto knihu také přečetl - dříve jsem ji znal jen z Johnovy interpretace pro děti a z různých sekundárních projekcí v novější literatuře. Četl jsem ji asi dva roky, což bylo dáno tím, že jsem na ni vždy měl čas jen chvíli před spaním, občas jsem ji proložil něčím jiným atp. Snad tedy můj soud vychází z nedostatečné soustředěnosti na tuto knihu.
Můj názor je však poměrně obdobný tomuto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mimesis:_The_Representation_of_Reality_in_Western_Literature
(což je mimochodem hodně zajímavá kniha).
Stručně, připadá mi, že v té době se již psaly závažnější knihy. Jak píšete Vy, druhý díl je již hlubší, ale i tak mi připadá, že jde o čtení spíše zábavné, s trochou nadsázky by se snad dalo říci, že plnilo obdoubnou funkci jako dnes komedie Zdeňka Trošky (což neberte automaticky jako pohanu - první díl Slunce sena byl jednou z mála věcí, na kterou se za komančů dalo koukat). I když se čtenáři několikrát napoví, že "okolí" je špatné a zlé, víceméně je to vždy Don Quijote, kdo se mýlí a je směšný, byť třeba i tragicky. I taková Mydlářovic kronika je z hlediska reflexe reality niternější a závažnější. A uvědomíme-li si, jaké kulturní zpoždění tehdy české zamě za Španělskem měly, lze tato díla srovnávat. Jistě, ničím není dáno, že by zábavná literatura měla být něčím nižším, ale ruku na srdce - v dnešní době pro zábavu nebudu číst 800stránkovou knihu, ale něco podstatně kratšího, případně Havlíkův blog.
Tím neříkám, že je to kniha špatná, jen že už "vyvanula". Tehdejší klima "doby porytířské" je pryč a s ním i část účinku. Podobně jako u nás s obrozeneckou literaturou - osobně si myslím, že jediné, co má dosud literární hodnotu, je Erbenova Kytice, ostatní se už stalo natolik vyčpělým (omlouvám se případné výjimce, na kterou jsem zapomněl), že bychom to měli školákům nejen přestat doporučovat, ale možná to před nimi i tajit.
Ještě k tomu, že z rytířských románů nezůstalo nic, zatímco z Dona Quijota ano: myslím, že obojí je ne tak úplně pravda (i když v hrubých obrysech ano). Jednak, Don Quijote je univerzálně znám spíše právě ve své zdeformované podobě, jak ostatně píšete i Vy. A literární odkazy (ač je, jako každý žijící v postmoderní době, používám i já) jsou často také nepřesné a spíše takové (postmoderně) povrchní. No a za druhé, jistě že žádný z rytířských románů není dnes tak notoricky známý, jako Don Quijote, ale s mnohými jejich náměty se opět v literárních odkazech můžete setkat dodneška. Například určitě každý slyšel o Rolandovi nebo El Cidovi - a ve Španělsku jen ten odkaz je přece živější než u nás. Velmi pravděpodobně došlo i na filmové ztvárnění (i přesto, že Roland nebyl než tuplovanej blb).
~