Škoda, že nejzajímavější část je zjevně nejhůře napsaná...:-) Ale i tak jsem si to připsal na seznam knih případně k přečtení, protože možné způsoby, jak si vydělat na chleba, je každodenní významné téma. A přitom paradoxně si o něm málo čtu, třeba takhle ještě navíc z odstupu. Tak si říkám, že i nevydařená úvaha mě může posunout jenom tím, že se tím budu zabývat. A navíc je to téma o mně a jenom o mně - u které kníky se tohle může říct?
Dlouhodobě mám u těchto věcí takové nějaké dva směry myšlenek. Ta první linie pořád sílí a od té čtyřicítky mám úplně pocit, že mě to prostupuje čím dál víc: že když vím, co chci, a nastavím si systém postupných kroků, tak je jenom otázkou sebekázně a času, abych došel strašně daleko. Malý krok každý den je veliká magie, která mě nepřestává fascinovat. Že mě může zasáhnout meteorit nebo - pravděpodobněji - rakovina, to myslím na věci nic nemění.
Proti tomu je ale něco, co pro sebe nazývám Ed Wood. Což je ten režisér nejhorších filmů. Že on dělal všechno správně: věřil si, šel pevně za svým, jenom za tím jedním, co miloval, nenechal se odradit, ale nakonec se proslavil jen tím, jak špatně to dělal. Ale je fakt, že třeba byl při tom šťastný. A slavný je nakonec též (přinejmenším díky tomu pěknému filmu od Eda Burtona).
~