hmm.... no ........
Ta knížka pro mě byla hodně rozporuplná. Ale já se svým způsobem peru s každým Gaarderem ... Tady to bylo o dost intenzivnější. Navíc jsem začala v rozpacích, pak jsem si prošla stádiem obrovského nadšení, a pak přes údivu jsem se dostala k jakémusi odmítání, rozčarování a zklamání /tedy, přeháním samozřejmě!!! Ale něco z těch emocí tam přecijen bylo/.
A přitom vlastně sama nevím, co mě tak zklamalo ...
Co se Steina týče, asi bych si s Tebou dovolila nesouhlasit... Budeš se divit, takovéhle čítankově sucharské typy plné pouček a bonmotů doopravdy chodí světem....
Solrun mě zpočátku okouzlila... pak jsem jí držela palec ... následně mě začala štvát ................ A na konci jsem zůstala sedět se zavřenou knihou v ruckách... s knihou, se kterou jsem si absolutně nevěděla rady ...
Asi jsem si do toho místy promítla i nějaké své vlastní střípky...
Asi jsem spoustu věcí i nepochopila...
A asi jsem toužila, aby to celé skončilo jinak ....
.....
njn.. pan Gaarder ...
~