Miky: ale jo, to je právě to, čemu Gruber přikládá váhu - že nelze zrychlovat příjem bez zapracování na vnímání a chápání. Letět očima člověk dokáže i bez tréninku, ale že pak ze čtení nic nemá, to je druhá věc.
Láma: ale kdepak, žádný stihomam a měřítko úspěšnosti. V soukromí přebytek zajímavých knih, v práci přebytek dokumentů, které je nutné zpracovat.
Nejčastější reakce při setkání s touto technikou je obava ze ztráty kvality čtení, ať už vědomá, nebo nevědomá (to jsou pak takové nejasné pocity, že to je něco špatného, že se za něčím štveme a neumíme si čtení užít).
Když se nějakou činnost učíme, jde nám pomalu a špatně (třeba veslování), pak ji natrénujeme a najednou je rychlost několikanásobná - a kvalita stejná nebo vyšší. No a pak někoho napadne nová technika, něco vynalezne a opět se skokově posuneme (u veslování obrátit se zády ke směru plavby). Nazval bys veslování zády ke směru plavby něčím špatným, rozbíjel bys prasátko a vydával příručku pomalého veslování?
~