joooo... náramná knížečka. Mám ji dokonce s věnováním od pana autora /heč, heč- chvilka chlubeníčka :-)/ a převelice mě to těší!
I přes tu proklamovanou hořkost jsou tam místa, která se rozsvítí úsměvně v srdci, a pohladí laskavě hřejivým nadechnutím:
JARO
"Jaro nás vždycky zaskočí,
zjeví se odnikud a zčista jasna je tu
a šklebí se nám do očí
a ze všech koutů povykuje: Kvetu!
A přestože jsme nad věcí,
my, fanatici motorů a hluku,
přitančí chůzí hříběcí
a olízne nám důvěřivě ruku."
.... A pak zas na druhou stranu... z obrazů v některých slokách až mráz po zádech přejede..
BLUES NUSELSKÝHO MOSTU
"Zas někdo skočil z mostu hrůzy dolů.
Už dohrál svoje Vadí-nevadí.
Prý to byl cvok a mistr karambolů,
letos už sedmý v pořadí.
Možná si spočet, co mu život dluží,
a že s ním příště zase vyjebe.
Kdo by chtěl padat hubou do kaluží,
když může letět do nebe?
Kdo nemá křídla, rozbije se o zem,
jen střepy z brejlí v písku zachřestí.
A koho vezou funebráckým vozem,
už nemá nárok na štěstí.
Není to divný, co se dneska děje ?
těch nočních můr a magořin a hrůz?
Odkud se bere tolik beznaděje,
že by z ní byly miliony blues?
Když jdete s dětma obdivovat Prahu
a všude kolem samej boss,
dávejte bacha. Z mostu sebevrahů
startuje další Ikaros."
~